Fondmarket.cz

Nový a celkově dominantní druhý pilíř představuje radikální odchylku od přecházejícího jednopilířového systému. Nové příspěvkové schéma je založeno na účastnických příspěvcích do penzijních fondů, které investují do finančních aktiv. Společnosti spravující penzijní fondy se nazývají AFP, což znamená „Administradora de Fondos de Pensiones”. AFP jsou soukromé specializované finanční společnosti, které jsou samostatnými právnickými osobami oddělenými od penzijních fondů, které spravují. Třetí pilíř je vyjádřen daňovými stimuly poskytovanými ve dvou typech dobrovolného spoření. První kategorií jsou dobrovolné dodatečné příspěvky ukládané na účet společně s mandatorními příspěvky, druhou pak individuální účty u správcovských společností.

Při odchodu do důchodu má pracovník plný přístup ke svým úsporám a stojí tedy před volbou, jaký způsob vyplácení úspor si má zvolit. První možnost představuje fázová výplata penzijního kapitálu na předem určený počet let (výnosová míra je podrobněji upravena v zákoně). Pracovník si vybírá mezi AFP, které poskytují služby za úplatu. Druhá možnost zahrnuje koupi doživotní penzijní výplaty od pojišťovací společnosti. Pokud by účastník systému přežil dobu výplaty prostředků z druhého pilíře, postará se o něj stát se systémem minimální penze.

Jak uvádí SCHMIDT – HEBBEL (1998), tempo růstu chilského hospodářství zvýšilo z průměrných 3,7% ročně v období 1961-1974 na 7,1% ročně v období 1990-1997; k tomuto navýšení o 3,4 procentního bodu přispěla penzijní reforma 0,9 procentního bodu ročně, tj. více než čtvrtinou. Na celkovém růstu míry úspor ve výši 12,2 procentních bodů v průběhu zmíněných dvou období se penzijní reforma podílela 3,8 procentního bodu, tedy 31% z celkového růstu.

Kapitálový trh – na penzijní reformě můžeme vydělat všichni
Daleko důležitějším aspektem penzijní reformy z hlediska investičního a finančního poradenství je její dopad na fungování kapitálového trhu a obchodní a podnikatelské příležitosti, které z reformy mohou plynout. Mechanismus je jasný – reforma zvýší úspory obyvatelstva, zvýší se agregátní poptávka po investicích na kapitálovém trhu, zlevní se dostupnost kapitálu pro podniky a banky a celý efekt tak nakonec přes růst HDP ovlivní bohatství celé společnosti.

Konkrétní dopady lze spatřovat především v oblastech, kterými jsou:

• penzijní a podílové fondy
• makléřské a poradenské společnosti
• vzdělávací a školící instituce
• nefinanční podnikatelská sféra
• ekonomika jako celek

V příštích dílech si ukážeme na příkladech našich sousedů i jiných evropských zemí, jak vypadají a jak dopadly pokusy reformovat průběžné penzijní systémy a také jaký efekt to mělo na kapitálové trhy jednotlivých zemí (nejmarkantnější u Polska a Švédska). Prozatím nám nezbývá než doufat, že se opravdu nějaké reformy dočkáme i my (..nebo alespoň upřímného sdělení, že žádná nebude).

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.