Fondmarket.cz

V Chile byla realizována reforma, která přeměnila klasický příspěvkově definovaný PAYG systém se všemi jeho nectnostmi do plně fondově financovaného systému (fully funded). Současná chilská penzijní reforma se uskutečnila v letech 1979 – 1980 a byla navržená a provedená skupinou ekonomů, vedených ministrem práce a sociálních věcí José Pinérou za militantní vlády generála Pinocheta. Možná právě autoritativní státní zřízení umožnilo provést bez velkých politických diskuzí reformy, které byly pro Chile potřebné (privatizaci penzijního systému, zákoník práce a obnovu soukromovlastnických práv v oblasti hornictví). V případě standardní demokracie by se sotva našla politická strana ochotná vzít na sebe odpovědnost za radikální reformní kroky.

Jak uvádí o svém reformním díle tehdejší ministr práce a sociálních věcí PINÉRA (2001), ve většině zemí jsou dnes pracující nuceni odvádět 10 až 30 procent svých mezd do penzijních systémů průběžného financování. Přeměna těchto nekrytých systémů v systémy, kde se bohatství akumuluje na individuálních účtech může přinést nové paradigma, totiž svět pracujících-kapitalistů. Pracující by měli prospěch z dlouhodobého zhodnocování svého jmění a cítili by se více svázáni s celkovou výkonností ekonomiky, existovala by menší majetková nerovnost a pracující by přisuzovali větší význam silné ochraně vlastnických práv a vládě práva. A co zejména, objevili by nový rozměr svobody a důstojnosti ve svých vlastních životech. Právě tyto principy si vzala za cíl naplnit penzijní reforma v Chile.

Reformovaný chilský penzijní systém, který začal fungovat od května 1981, je postaven na třech pilířích. První pilíř se skládá ze dvou vládních programů, cílených na nejstarší chudé osoby v důchodovém věku. Je chápán jako doplněk druhému pilíři. Starší chudé osoby, které se neúčastnily žádného penzijního systému, mají právo na penzijní podporu ve výši přibližně 12 % průměrného měsíčního zdanitelného příjmu. Účastníci druhého pilíře penzijního systému jsou motivováni a zajištěni minimální zárukou penze, což je vládou financovaná podpora k jejich penzijním úsporám. Cílem je dosáhnout úrovně minimální penze, která činí přibližně 26 % průměrného měsíčního zdanitelného příjmu. Celkové oddělení finanční stránky prvního penzijního pilíře od druhého penzijního pilíře je zajištěno tím, že oba vládní pomocné programy jsou financovány hlavně vládními daňovými příjmy, tedy nikoliv příspěvky pracovníků.

Tab č.1 - Chilský starý a nový penzijní systém

Zdroj: SCHMIDT – HEBBEL (1998)

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.