Začínáme s Fondmarket.cz

Moje portfolio

Vítejte na našich nově zrekonstruovaných stránkách věnovaných především investorům-amatérům a investicím od A do Z. Při jejich tvorbě jsme využili zkušeností z již více jak šesti let provozu. více...




Dnešní díl Investománie nás zavede do Asie, do třetí největší země na světě. Z této dříve zaostalé agrární země se v posledních letech stává jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Ekonomiky má znaky centrálního plánování, ale i volného trhu.

  • V této zemi je Zakázané město, místo, kde sídlili císaři.
  • Symbolem země z říše zvířat je bezesporu panda velká.
  • Patenty, průmyslové vzory, ochranné známky? Říká se, že v této zemi dokáží zkopírovat vše.
  • Je proslulá vynálezem porcelánu, papíru, kompasu a střelného prachu.
  • Automobilky této země slibují, že světový trh zaplaví levnými auty. Ukázaly je již i na významných autosalonech, ale hodnocení nebyla moc příjemná.Na území této země se nachází slavná zeď, starý systém opevnění, která je prý viditelná i z vesmíru. Této zdi se říká osmý div sěta.
  • V této zemi je největší přehrada na světě – Tři soutěsky, kvůli které byly vystěhovány více než dva milióny lidí. Přehradní hráz gigantické vodní nádrže je 2309 metrů dlouhá a 181 metrů vysoká.

 Čínská zeďAsi nejpřesnější určení pro většinu je, že je to země, kde se koná letošní letní olympiáda. Po této informaci asi již netřeba nic dodat, než to, že dnes budeme informovat o Číně, nejlidnatější zemi světa.

Základní informace

Čínská lidová republika, jak zní oficiální název země, je nejlidnatější zemí světa. Údaje za rok 2007 udávají počet obyvatel ve výši 1,321 miliardy. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva byl podle údajů za rok 2006 téměř 779 miliónu.

Rozloha Čínské lidové republiky je 9,596 mil.

Z hlediska národnostního složení tvoří většinu obyvatelstva (91,9 procenta) Chanové. Zbývající část představuje 55 dalších národností.

Úředním jazykem je čínština.

Země je rozdělena na 22 provincií (Hebei, Shanxi, Liaoning, Jilin, Heilongjiang, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Shandong, Jiangsu, Zhejiang, Anhui, Jiangxi, Fujian, Henan, Hubei, Hunan, Guangdong, Sichuan, Guizhou, Yunnan, Hainan), 5 autonomních oblastí (Vnitřní Mongolsko, Ningxia, Xinjiang, Guangxi, Tibet) a 4 municipality (samosprávná města - Beijing, Shanghai, Tianjin, Chongqing). Součástí ČLR jsou také 2 zvláštní administrativní oblasti (Hong Kong, Macao) s vlastními vládami, právními systémy a ústavními dokumenty; v otázkách zahraniční politiky a obrany podléhají ústřední vládě. ČLR formálně pokládá za svou provincii i nezávisle spravovaný ostrov Tchaj-wan (Tchaj-wan); proto je oficiálně uváděný počet provincií 23.

Hlavním městem Číny je Beijing (Peking), který má 11,81 mil. obyvatel.

Peněžní jednotkou je yuan (CNY)

Politický systém

Podle ústavy z roku 1982 je Čínská lidová republika "socialistický stát demokratické diktatury lidu vedeného dělnickou třídou, založený na svazku dělníků a rolníků". Vedoucí úlohu má Komunistická strana (KS) Číny.

Formálně je oddělena státní moc od vedení KS, země má prezidenta a vládu s premiérem. V praxi je na centrální úrovni výkonná i legislativní moc soustředěna v rukou malé skupiny nejvyšších stranických představitelů, kteří kromě členství v Politbyru zastávají i všechny rozhodující státní funkce. V provinciích mají guvernéři a provinční tajemníci KS významnou autonomii rozhodování při realizaci direktiv z ústředí.

Ekonomika Číny

Na pomoc při ekonomickém pohledu na Čínu si vezměme informace serveru businessinfo.cz. Pokud jde o charakteristiku ekonomiky, v posledních 5 letech se měnila vlastnická struktura (růst výkonnosti soukromého sektoru), byly prohloubeny tržní prvky, proběhly reformy v bankovním či daňovém systému. Bylo dosaženo významných změn ve struktuře průmyslu, úloha moderních odvětví dále vzrostla.

Nárůst hospodářského výkonu dosáhl i v roce 2007 dvouciferné úrovně a čínské vedení věří, že se země nachází v období optimálního růstu podobně jako Japonsko v 70. letech či tzv. východoasijští tygři (Hongkong, Singapur, Tchaj-wan nebo Jižní Korea) v 80. a 90. letech. Budování tržního hospodářství pokračovalo. ČLR pokračovala ve své politice otevírání se světu, ve shodě se závazky WTO upravila některé celní sazby a postupně odstraňuje obchodní překážky.

Dobré hospodářské výsledky (růst HDP, vysoké pozitivní saldo zahraničního obchodu i platební bilance, stabilita měny, nárůst devizových rezerv atd.) byly dosaženy zejména volbou vhodné fiskální politiky a opatrné monetární politiky, příznivými hospodářskými výsledky průmyslových podniků (včetně státních), proexportním zaměřením hospodářské politiky státu, zvýšenou konkurenceschopností čínského zboží a přílivem zahraničního kapitálu, který tak reagoval na postupné zlepšování ekonomického prostředí po vstupu ČLR do WTO.

Některá opatření nebyla dostatečná, reforma státních podniků postupuje pomalu, závazky vůči WTO nebyly zdaleka splněny a ČLR své ústupky na druhé straně kompenzuje netarifními opatřeními bránícími exportu do ČLR. Mezi další problematické oblasti patří nedostatečně rozvinutá domácí poptávka, nesoulad nabídky a poptávky na trhu (zejména pokud jde o energii a dopravu), hospodářská korupce a problémy v oblasti bezpečnosti práce a kvality výrobků.
ČLR neustále čelí nelehkému úkolu zvýšení energetické efektivity, dosažení energetických úspor a omezování škodlivých emisí. Těžký průmysl a další energeticky náročné obory rostou příliš rychle. Mechanismy, politiky a opatření, které mají podpořit energetické úspory a redukci emisí, musí být i nadále zlepšovány.

Problémem je zemědělství, které je stále poměrně slabým odvětvím. Navíc je každoročně obtížnější chránit zemědělskou půdu a motivovat bývalé zemědělce, aby si hledali nová zaměstnání mimo tento sektor.

Nejpalčivějším problémem dnešní ČLR jsou však sociální rozdíly. Existuje sice neustálý tlak na zaměstnanost, rozvoj vzdělání, kultury, zdraví a ostatních základních lidských potřeb a služeb, ale stále zde přetrvávají mnohé zásadní problémy, například problém záchranné sociální sítě, rozdělení příjmů, nabídka bydlení, kvalita a bezpečnost zboží, ochrana při práci a celková bezpečnost v některých oblastech.

Prognóza na rok 2008

Podle předpovědí zahraničních analytiků (Economic Intelligence Unit, World Bank a dalších) lze v roce 2008 očekávat zpomalení růstu HDP zhruba na úroveň 10 % a to díky očekávanému zpomalení světového hospodářství na čele s USA, jakož i v důsledku mimořádně ničivé přírodní pohromy, která postihla v lednu a únoru 2008 velkou část ČLR a způsobila velké hospodářské škody. Vláda se bude také snažit efektivněji čelit inflačním tlakům a z nich plynoucím dopadům zejména na sociálně slabé vrstvy obyvatelstva. Bude pokračovat ve zpřísňování monetární politiky a prevenci přehřívání jednotlivých ekonomických sektorů.

Sjezd strany přijal ekonomické cíle:

  • zvýšení kvality hospodářského růstu. 
  • pokračování ve zlepšování kvality života. 
  • rozumný růst cenové hladiny. 
  • zlepšení platební bilance
Vývoj základních makroekonomických ukazatelů

V posledních 5 letech dosahovala ČLR každoročně ekonomického růstu na úrovni dvouciferného čísla. Poslední údaje, odhady odborníků i dosavadní vývoj v roce 2008 nasvědčují tomu, že by mělo dojít ke zpomalení tempa růstu, což se projeví pravděpodobně ve větší míře i v roce 2009. Největší podíl na růstu HDP měly investice do fixního kapitálu, jejichž příliv dospěl až do vytvoření přebytečných výrobních kapacit v řadě oborů s následným dopadem na míru zisku a dalším tlakem na zvýšení exportu. Nepříznivý vývoj inflace v druhém pololetí roku 2007 a pokračující nárůst cen v prvním kvartále 2008 přivedl vládu ke změně fiskální a monetární politiky, označované nyní za "zpřísněnou" (tight) po předchozí "opatrné" (prudent).

Vláda se bude snažit v následujícím období ochladit prudký nárůst ekonomiky v obavách z jejího přehřátí, což se projevilo již v loňském roce omezením investic kupř. v sektoru nemovitostí a snížení cenové hladiny v tomto oboru. Trvale přebytková bilance zahraničního obchodu skončila i v roce 2007 vysoce pozitivním saldem a tak znovu došlo k nárůstu již beztak rekordně vysokých devizových rezerv vysoce přesahujících hranici 1 bil. USD. Výsledky zahraničního obchodu se projevily i v tlaku na posilování CNY vůči USD, jehož úroveň na počátku roku spadla na historickou úroveň na hranici 7 CNY za 1 USD.

Vývoj zahraničního obchodu v mil. USD

 

 

 Obrat

 Export

 Import

 Saldo

2007

2 173 833

1 218 015

955 818

262 196

2006

1 760 396

968 936

791 461

177 475

2005

1 421 906

761 953

659 953

102 001

2004

1 154 554

593 326

561 229

32 097

2003

850 988

438 228

412 760

25 468

Pramen: businessinfo.cz

 

Pokud jde o podíl odvětví na tvorbě HDP, podle posledních dostupných údajů Národního statistického úřadu ČLR za rok 2007 se na tvorbě HDP podílel primární sektor z 11,7 % (pokles meziročně o 0,1 procentního bodu), sekundární sektor 49,2 % (nárůst o 0,5 procentního bodu proti roku 2006) a terciální sektor 39,1 % (meziroční snížení o 0,4 procentního bodu). Na meziročním nárůstu HDP o 11,4 % v roce 2007 se podílely tyto sektory následovně - primární 3,7 %, sekundární 13,4 % a terciální 11,4 %.

Zahraniční obchod

Růst zahraničního obchodu a vysoké pozitivní saldo v posledních 5 letech představovalo silnou stránku čínské ekonomiky. Objem zahraničního obchodu vzrostl z 851 mld USD v roce 2003 na 2 173,8 mld. USD v roce 2007.

Obrat zahraničního obchodu v roce 2007 se zvýšil o 23,5 % na 2.173,8 mld. USD. Vývoz překročil hranici 1 bilionu USD, dosáhl 1.218 mld. USD, dovoz vzrostl na 955,8 mld. USD. Vývoz vzrostl o 25,7 %, což znamená zpomalení oproti roku 2006 o 1,5 procentního bodu. Tempo dovozu se zrychlilo o 0,9 procentního bodu na 20,8%. Vývoz předstihl dovoz o 262,2 mld. USD, obchodní přebytek ČLR se proti roku 2006 opět rekordně navýšil, a to o 84,7 mld. USD.

Teritoriální struktura - zahraniční obchod v mil. USD

 

 

 Obrat

 Vývoz z ČLR

 Dovoz do ČLR

 Saldo

Evropská unie

356 151

245 192

110 960

134 232

USA

302 083

232 704

69 379

163 325

Japonsko

236 022

102 071

133 951

-31 880

Hongkong

197 248

184 432

12 816

171 616

Korejská republika

159 898

56 141

103 757

-47 616

Tchaj-wan

124 480

23 458

101 022

-77 564

Rusko

48 165

28 488

19 677

8 811

Singapur

47 157

29 638

17 519

12 119

Malajsie

46 398

17 691

28 707

-11 016

Austrálie

43 846

17 993

25 852

-7 859

Indie

38 647

24 016

14 631

9 385

Thajsko

34 639

11 974

22 665

-10 691

Pramen: businessinfo.cz
 
Teritoriální struktura zahraničního obchodu

Velká část exportu ČLR jde přes Hongkong, který je ve statistikách ČLR vykazován odděleně, a tím dochází ke zkreslení výše skutečného čínského exportu např. do Evropy. Podle zveřejněné statistiky dosáhl obrat s Hongkongem úrovně 197,2 mld USD, přičemž export představoval 184,4 mld USD a import pouze 12,8 mld USD (tedy saldo 171,6 mld USD). Tato záležitost se promítá i do statistik zahraničního obchodu s Českou republikou.


Teritoriální struktura - zahraniční obchod v mil. USD

 

 

 Obrat

 Vývoz z ČLR

 Dovoz do ČLR

 Saldo

Evropská unie

356 151

245 192

110 960

134 232

USA

302 083

232 704

69 379

163 325

Japonsko

236 022

102 071

133 951

-31 880

Hongkong

197 248

184 432

12 816

171 616

Korejská republika

159 898

56 141

103 757

-47 616

Tchaj-wan

124 480

23 458

101 022

-77 564

Rusko

48 165

28 488

19 677

8 811

Singapur

47 157

29 638

17 519

12 119

Malajsie

46 398

17 691

28 707

-11 016

Austrálie

43 846

17 993

25 852

-7 859

Indie

38 647

24 016

14 631

9 385

Thajsko

34 639

11 974

22 665

-10 691

Pramen: businessinfo.cz

 

Státní rozpočet

Ze zprávy ministra financí o plnění rozpočtu ČLR za rok 2007 vyplývá, že se podařilo dosáhnout zvýšení příjmů díky několika příznivým faktorům :

  • rychlý růst čínské ekonomiky pokračoval i nadále ve vysokém tempu;
  • podle centrální vlády byl zpřesněn systém výběru daní, cel a poplatků;
  • došlo k výraznému zvýšení daňových příjmů vztahujících se k DPH a daním z příjmů právnických osob díky rostoucím ziskům;
  • byla také zvýšena speciální přirážka za prodej ropy, příjmy z převodu práv na průzkum a těžbu byly rovněž začleněny do rozpočtu, vzrostly investice do nemovitostí a průmyslové výroby stejně jako ceny nerostných surovin.

Na podporu trvalého a rychlého rozvoje ekonomiky byla použita kombinace fiskálních a daňových nástrojů. V roce 2006 proběhly nebo byly zahájeny významné změny, které měly dopad na fiskální politiku. Od 1. dubna 2006 byly v ČLR zahájeny největší úpravy spotřební daně od roku 1994. Zvýšil se platový práh u daně z příjmu fyzických osob a zvýšila se odečitatelná položka pro zaměstnance místních firem z 800 CNY na 1.600 CNY za měsíc. V severovýchodní Číně byla v průběhu roku spuštěna zkušební reforma DPH.

Výdaje směřovaly především na pomoc venkovským oblastem, podporu zaměstnanosti, pomoc vybraným regionům, realizaci reforem, na rozvoj zemědělství, zdravotnictví, vzdělávání, a na projekty k ochraně životního prostředí. Nízká efektivita realizovaných projektů a čerpání zdrojů na jiný než stanovený účel je však v místních podmínkách bohužel velmi častým jevem, který brzdí pokrok při řešení stávajících sociálních problémů.

Celkové státní příjmy centrálního a místních rozpočtů v roce 2008 jsou naplánovány na 5.848,6 mld. CNY, což je navýšení o 718,2 mld. CNY (o 14 %) oproti roku 2007. Celkové výdaje by měly v letošním roce činit 6.078,6 mld. CNY tj. o 22,6 % více nežli v předcházejícím roce. Deficit rozpočtu centrální vlády pro v letošní rok byl stanoven ve výši 180 mld. CNY, což je o 65 mld. CNY méně, než v rozpočtu na rok 2007.

Státní rozpočet

 

 

2003

2004

2005

2006

2007

Příjmy

2 171,50

2 635,60

3 164,90

3 934,40

5 130,40

Výdaje

2 465,00

2 836,10

3 393,00

4 021,30

4 956,50

Deficit

-293,5

-200,5

-228,1

-86,9

173,9

Pramen: businessinfo.cz

 

Bankovní sektor

Banky představují hlavní zdroj financování ekonomiky. V polovině roku 2006 banky financovaly 86% všech finančních prostředků plynoucích do nefinančního sektoru. Odhaduje se, že potrvá několik let, než se rozvinou alternativní zdroje financování (např. dluhopisy).

Finanční a bankovní soustava ČLR je v současné době tvořena cca 41 tisíci finančními institucemi. Dominantní postavení na trhu si udržují čtyři státní komerční banky - Industrial and Commercial Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China, které kontrolují v současnosti přibližně 53% všech bankovních aktiv v zemi.

Centrální banka - The People´s Bank of China (PBC) společně s ministerstvem financí jsou hlavní instituce, které dbají na dodržování měnové a finanční politiky. V dubnu 2003 byla vytvořena nová instituce China Banking Regulatory Commission, která se zabývá dohledem a vydáváním regulačních vůči bankovnímu sektoru, což byly do té doby ve výlučné kompetenci PBC. People´s Bank of China nese zodpovědnost za udržování cenové stability a za devizovou a kursovou politiku, ministerstvo financí má na starosti především přípravu státního rozpočtu, výběr daní atd. Devizové rezervy spravuje zvláštní úřad The State Administration of Foreign Exchange (SAFE).

Na konci roku 2007 celkové vklady ve finančních institucích činily 40.1 bil. CNY, což v meziročním porovnání představuje nárůst o 15,2 %. Celkové půjčky stouply oproti roku 2006 o 16,4 % a dosáhly hodnoty 27,8 bil. CNY.

V průběhu roku 2007 docházelo k velmi citelným centrálním zásahům ovlivňujícím působení komerčních bank. S cílem redukovat výrazně nadměrný objem likvidních prostředků ve finančním systému země, omezit celkovou výši poskytovaných bankovních úvěrů, zamezit dalšímu růstu inflace a překonat hrozbu „přehřátí“ ekonomiky byly čínskou centrální bankou postupně šestkrát zvýšeny základní úrokové sazby a desetkrát procentní míra povinných rezervních depozit komerčních bank.

Čínská ekonomika v médiích
  • Na konci loňského roku informovala agentura ČTK, že čínské akciové trhy poprvé vůbec zasáhly do dění na světových finančních trzích a svět si uvědomil, že na ně bude muset brát zřetel. Investoři v roce 2007 v Číně utráceli za akcie jako nikdy předtím a tamní trh prošel kvůli tomu výraznými výkyvy za nových rekordů.

Znamením, že význam Číny na světové mapě akciových burz roste, jsou takzvané prvotní nabídky akciových emisí. Šanghaj se v roce 2007 dostala v tomto měřítku na druhou světovou příčku, když firmy tímto prodejem do konce listopadu získaly 48,62 miliardy dolarů. Vyplývá to z dat světové federace burz.

Šanghaj tak předčila londýnských 43,47 miliardy dolarů i Hongkong, kde firmy vstupem na burzu získaly za 11 měsíců 31,8 miliardy USD. V New Yorku, který si prvenství udržel, tato suma podle federace činila 52,06 miliardy dolarů.

  • Koncem ledna informoval web financni noviny že čínská ekonomika loni vzrostla o 11,4 procenta, což je nejrychlejší tempo za posledních 13 let. V roce 2006 růst činil 11,1 procenta, oznámil dnes tamní statistický úřad. Ekonomika těží z přílivu zahraničních investic, silné exportní základny a v poslední době i růstu domácí poptávky.

Ekonomika nejlidnatější země světa vykazuje dvouciferný růst už pátým rokem v řadě, a většina analytiků proto upozorňuje, že jí hrozí přehřátí. Vláda se sice snaží růst zchladit zpřísňováním měnové politiky, její snaha ale zatím vyznívá naprázdno.

Určité zpomalení je ale patrné z tempa růstu v závěru roku. Ve čtvrtém čtvrtletí už totiž růst polevil na 11,2 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí ekonomika vykazovala meziroční růst o 11,5 procenta a ve druhém čtvrtletí 11,9 procenta.

  • Server finacninoviny v polovině července letošního roku psal, že tempo růstu čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalilo na 10,1 procenta z 10,6 procenta v předchozích třech měsících. Ke zpomalení přispěl hlavně slabší růst vývozu a zvýšení úroků centrální bankou. Inflační tlaky však stále zůstávají vysoké. Informace byla zazdrojovaná čínským statistickým úřadem.

Pokles ekonomického růstu je v souladu s opatřeními vlády, která se snaží ochránit ekonomiku před přehřátím. V loňském roce čínská ekonomika vzrostla o 11,9 procenta. Ačkoliv HDP, je zatím pravděpodobné, že Čína letos již šestým rokem za sebou vykáže dvouciferný procentní růst. Mohla by tak sesunout Německo z pozice třetí největší ekonomiky na světě.

Spotřebitelské ceny v Číně začaly prudce růst v polovině loňského roku kvůli nedostatku vepřového a obilí. Vláda původně věřila, že inflace by mohla začít klesat do konce roku. Snahy dostat růst cen pod kontrolu však překazilo několik bouří, které zničily úrodu a přerušily dodávky. Vláda se již několik měsíců snaží zchladit inflaci zvýšenými dodávkami potravin a kontrolou cen u potravin, pohonných hmot a dalšího základního zboží.

K vysoké inflaci zatím přispívají hlavně potraviny, které tvoří třetinu spotřebního koše a za první pololetí letošního roku zdražily o 20,4 procenta. Ekonomové se však obávají rozšíření inflace i do dalších oblastí, protože výrobci se potýkají s nárůstem cen energií a surovin a nízkými ziskovými maržemi, napsaly v reakci na zveřejněné údaje agentury AP a Reuters.

  • Web ceskenoviny informoval začátkem dubna o zprávě Světové banky . Podle ní se hospodářský růst v zemích východní Asie v letošním roce sníží o jeden až dva procentní body a bude se pohybovat kolem 8,5 procenta. Na vině je především finanční krize ve Spojených státech, která způsobí, že tempo růstu zpomalí celá globální ekonomika.

"Navzdory pravděpodobnému poklesu z více než desetiprocentního tempa zůstává celkový růst zdravý v celém regionu a většina zemí má dobré předpoklady se zpomalením globální ekonomiky se vypořádat," píše banka ve zprávě, kterou vydává dvakrát do roka a v níž hodnotí země východní Asie a Tichomoří.

Východní Asie bude těžit hlavně z investic, které v posledních deseti letech vložila do strukturálních reforem a zlepšení makroekonomické politiky. "Východní Asie, a především Čína, se čím dál více stává 'růstovým pólem' světové ekonomiky. Působí tak jako protiváha k vyspělým ekonomikám, které zpomalují," podotýká zpráva.

Zpráva zjišťuje, že ekonomika většiny zemí východní Asie loni i na začátku letošního roku pokračovala v silném růstu, přestože klesal růst dovozu do Spojených států a na finančních trzích ve světě narůstala nervozita. Čínská ekonomika loni vzrostla o 11,4 procenta a na letošní rok se jí předpovídá zpomalení pouze na 9,4 procenta.

Čína pokračuje ve svižném růstu hlavně díky tomu, že se tam zvyšuje objem investic a roste spotřeba. V případě Filipín hraje významnou roli objem prostředků, jež do země posílají Filipínci žijící v zahraničí, Indonésie těží z růstu soukromých investic a spotřeby. Růst ekonomiky tam loni činil 6,3 procenta, což bylo nejvíce za deset let.

Za růstem východní Asie je z části obchod v rámci regionu i vývoz do zemí v jiných částech světa, než je Severní Amerika. Vývoz do rozvojových zemí se z tohoto regionu zvýšil o 17 procent.

"Domácí poptávka nyní v podpoře růstu východní Asie hraje mnohem větší roli. Východní Asie je také schopna diverzifikovat své exportní trhy, takže i když je znát citelný pokles poptávky v USA, východní Asie to kompenzuje vyšším vývozem do Evropy a dalších rozvojových zemí mimo svůj region," řekl hlavní ekonom SB pro východní Asii a Tichomoří Vikram Nehru.

Zpráva banky nicméně také varuje, že hrozbou pro vlády zemí východní Asie je nyní inflace. Ta pramení z růstu cen potravin a pohonných hmot. "Inflace se teď ve východní Asii zvyšuje prakticky v každé zemi. Už nyní je znát, že reálné příjmy chudých lidí ve venkovských oblastech v důsledku vysokých cen potravin prudce klesají," řekl viceprezident SB Jim Adams.

Letní prázdninová akce snížených vstupních poplatků je opravdu slunečná. Na 6 fondů zaměřených na čínský region a na 1 fond zaměřený na centrální Asii nabízíme více než 50 % slevu na vstupním poplatku - více se dozvíte zde.

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.
Zobrazit vše Přidat příspěvek

O autorovi

Oldřich Babický

Oldřich Babický

Od roku 2003 výkonný ředitel PR agentury ComArt CZ. Předtím dlouhodobě pracoval jako novinář, a to především v Hospodářských novinách. V letech 1993 - 98 v Praze v jejich příloze Burzovní noviny a v letech 1998 - 2003 jako zpravodaj pro Zlínský a Olomoucký kraj. Svoji novinářskou praxi začínal v roce 1991 v ekonomické redakci Českých a moravskoslezských zemědělských novin.