Fondmarket.cz

Vypadá to na konec současné světové mocnosti? Odpůrci se posmívají, přátelé se obrací, teorie zániku prožívají boom. Americké impérium má blízko ke svému konci, jásá íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. USA ztratí svůj status finanční supervelmoci, řekl německý ministr financí Peer Steinbrück. Britský historik Paul Kennedy, specialista na vzestupy a pády mocností, vzpomíná na báseň Percyho Bysshe Shelllyho, ve které pocestný našel kamenné nohy sochy kdysi mocného egyptského faraóna Ozymadiase.

Jedním dechem ovšem Kennedy také varuje před unáhlením se se závěrečnými strofami. Velmoci v historii ke svému zkolabování vždy potřebovaly spoustu času. Dnešní hospodářské problémy USA by však mohly tento sestupný trend zesílit. Přerozdělování globální moci již probíhalo, napsal Parag Khanna z New America Foundation, který ve své knize „Druhý svět“ zveřejnil svou představu o „postamerické“ éře.

Spojené státy vyjdou z finanční krize jako poražený, myslí si Khanna. Ovace úspěchu pak podle něj bude sklízet Asie, především pak Čína, která má obrovský polštář v podobě 1,9 bilionu USD. Západ vždy Asiatům říkal, že by měli více utrácet, říká Khanna. Teď ovšem platí „Cash is king“ a právě Asiaté sedí na polštářích plných peněz.

Dny škodolibosti jsou pryč

Jiní pozorovatelé jsou si tím, že současná krize je začátkem konce americké nadvlády, jistí podstatně méně. USA si svůj statut supervelmoci udrží, věří Simon Johnson z Peterson Institute for International Economics, který byl dříve také ekonomem Mezinárodního měnového fondu. Růžově sice hospodářskou situaci z amerického pohledu v těchto dnech nevidí, ale to neplatí jen pro USA. Ukazování si prstem a škodolibost jsou pryč, napsal předseda FED Paul Volcker pro Wall Street Journal.

Dokonce věří v to, že USA vyjdou z krize relativně silné. Důvodem pro toto tvrzení je to, že ostatní země by mohla současná krize postihnout daleko více. Evropský bankovní systém se potápí. Padající ceny nerostných surovin by mohly poškodit exportéry, což ovšem prospívá americkým spotřebitelům a americkému státnímu rozpočtu. Snížení poptávky v USA by pak mohlo na exportu založenému čínskému hospodářství způsobit nemalé problémy.

Do jaké míry dokážou ostatní státy oprostit své finance od USA je sporné. Finančně silné země jako Čína by již v budoucnosti nemusela své peníze ukládat v Americe, myslí si Khanna. V tomto případě by se Čína zřejmě podívala po investičních možnostech v Asii, aby tím snížila svou závislost na americkém hospodářství.

Ekonomové z Peterson Institute to však vidí jinak. Trhy rychle se rozvíjejících států nenabízí pro zemi s celosvětově největšími devizovými rezervami dostatek investičních příležitostí, myslí si expert na Čínu Nicholas Lardy. Když máte 1,9 bilionu USD k investování a nemáte důvěru v USA, kam půjdete, ptá se Lardy.

Právě z rychle se rozvíjejících trhů stahovali opět nedávno investoři svůj kapitál. Okolo dvou třetin všech devizových rezerv centrálních bank jsou vedeny v USD. Johnson věří, že tento podíl by v budoucnu mohl dokonce dále růst. USA zůstanou bezpečným přístavem, dodává.

Přerozdělování moci se koná na jiném místě. Země, které se s USA také „namočily“ nyní ztrácí důvěru ve schopnosti lidí ve Washingtonu. Tyto státy pak volají po tom, aby se v budoucnu nerozhodovalo o pravidlech světového hospodářství jen v USA. Mezinárodní měnový fond a Světová banka chtějí rozšířit svůj vliv na nové hospodářské moci. A podzimní globální finanční summit by dokonce mohl být předzvěstí konce exkluzivního klubu sedmi nejrozvinutějších industrializovaných států světa (G7).
 

zdroj: www.ftd.de

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.