Fondmarket.cz

Některé odchylky od racionality jsou tzv. adaptivní, protože umožňují lidem adaptovat se na určité situace a přijímat úspornější a/nebo rychlejší řešení, které nemusí být založené na podrobné racionální analýze, ale na využití úsporných a intuitivních vzorech uvažování (tzv. heuristické postupy a mentální zkratky). Jiné odchylky od racionality vznikají v důsledku toho, že někteří lidé nemají vypracované vhodné mentální mechanizmy na řešení některých specifických problémů anebo na jejich řešení využívají mechanizmy, které pro daný problém nejsou vhodné. Z praktického hlediska, nejméně pro potřebu behaviorálních financí, můžeme odchylky od racionality definovat jako systematické chyby investorů při sběru, analýze a vyhodnocení informací a při přijímaní ekonomických rozhodnutí. Je třeba zdůraznit, že výraz systematická chyba, nebo náhodná chyba ještě neznamená definovatelnou odchylku od racionality.

Jak investoři vnímají realitu

V současnosti známe více jak 50 různých odchylek od racionality a tento počet vůbec nemusí být koneční. Některé odchylky se z významné části navzájem překrývají, respektive některé jsou důsledkem jiných. Mechanizmus vzniku a působení odchylek od racionality vychází z představ nositele Nobelovy ceny za ekonomii Herberta Simona, který v 50. letech 20. století jako první vymezil pojem „omezená racionalita“. Simon definoval lidský úsudek jako výsledek selekce specifických alternativ, ke kterým lidem dospívají v procesu analýzy informací. Informace můžou být tak staré (uložené v paměti), jako i nově získané. Proces rozhodování má více fází, přičemž se v každé získané informaci můžou podstatným způsobem modifikovat. Odchylky od racionality se můžou vyskytnout v kterékoliv fázi rozhodovacího procesu, tj. od formy, jakou jsou nové informace prezentované, až po přijetí úsudku. Už primárně získané informace se jen málokdy vyskytují v čisté podobě. Investoři je obyčejně dostávají selektované a nějakým způsobem prezentované (proces tzv. framingu). Moderní doba je zahlcená informacemi a nikdo už není schopný vyhledat a analyzovat všechny informace, které můžou být pro dané rozhodnutí relevantní. Většina ekonomických agentů je získává z médií, a tím akceptuje i jejich výběr a prezentaci, čím rezignuje na alternativní zdroje informací. Dalším zdrojem informačního šumu je vnímání. Lidský mozek je nastavený tak, aby přednostně registroval na výjimečné události, a méně si všímá běžných jevů a trendů. Správa o požáru velké rafinérie v Saudské Arábii dokáže zamávat cenou ropy na celém světě. Cena ropy je však určována jinými faktory, jako ekonomickým růstem a změny v energické náročnosti. Tyto faktory jsou však zejména v krátkodobém výhledu přehlušené efektními obrázky hořící rafinérie v televizi. K dalším odchylkám od racionality dochází při vyvolávání a ukládání informací do paměti. Do paměti se neukládají všechny informace, ale jen ty, které lze pokládat za významné a podstatné pro život a aktivity investora. Informace vybrané na uložené do paměti nejsou vždy uložené v jejich originální podobě, ale modifikované názory, postoji, a emocemi. Je známým faktem, že lidé potlačují negativní informace a pamatují si více příjemné okamžiky. Při ukládání a výběru informací z paměti a jejich konfrontace s novými informacemi se uplatňují různé myšlenkové zkratky a heuristické (intuitivní) postupy. Tyto se uplatňují i v procesu zpracování a analýze informací. Analýza informací vede k specifikacím relativně malého počtu alternativ, které jsou výsledkem časového omezení, nebo každý úsudek musí být přijatý v určitém rozumném čase. Příjímání úsudků v podmínkách omezené racionality, časových omezení a se spolupůsobením emočních a sociálních faktorů rezultuje do přijetí rozhodnutí, které nejsou spolupůsobením emočních, a sociálních faktorů rezultuje do přijetí rozhodnutí, které nejsou úplné, ale jen částečně racionální. V konečném důsledku se takovéto částečné racionální, resp. někdy i iracionální rozhodnutí projevují ve formě různých tržních anomálií, jak je například záhada akciové prémie.

Je třeba zmínit, že zatím vůbec nevíme, jaký je původ odchylek od racionality a nemáme vypracovanou spolehlivou klasifikaci odchylek z hlediska jejich původu, nebo není vždy úplně zřejmé, co které odchylky způsobují. Existující rozdělení odchylek jsou založené hlavně na jejich venkovních projevech a reflektují buď nějakou část rozhodovacího procesu, ve kterých se vyskytují (sběr, analýza a vyhodnocení informací a přijetí rozhodnutí), anebo jejich povahu (kognitivní versus emoční odchylky).

Podle povahy se odchylky od racionálního chování člení na kognitivní a emoční

1. Kognitivní odchylky od racionálního chování jsou založené na nesprávném sběru a analýze informací. Většina odchylek od racionality má kognitivní charakter a z těch nejznámějších můžeme vzpomenout framingový efekt, mentální účetnictví, nadměrná sebedůvěra, iluze kontroly, nereprezentativnost, nelineární oceňovaní pravděpodobností, přeceňování významu nedávných událostí a selektivní paměť a výběr informací.
2. Emoční odchylky od racionality v myšlení a konání jsou podmíněné emocionálními faktory, zejména tužbami a obavami. Jejich původ je třeba hledat ve vývojově straších vrstvách mozku, které řídí pocity a emoce. Ne každá emoce je projevem iracionality. Emoce podporují přijímaní rychlých a úsporných rozhodnutí, které jsou prospěšné zejména tehdy, když jsou problémy velmi komplexní a jejich racionální řešení by zabralo více času, než je únosné. V určitých situacích však mohou emoce potlačit racionální myšlení a vyústit do škodlivého anebo iracionálního jednání. Z hlediska svého původu v mentálních mechanizmech strachu a odměny se dají emoční odchylky od racionality rozdělit do dvou skupin:
   • Odchylky podporující ochotu věřit něčemu, co generuje pozitivní emoční efekt a poskytne lidem příjemný pocit, a to i v případě, že existují důkazy o nesprávnosti pozitivního vnímání jevů a faktorů. Do této skupiny emočních odchylek patří například nedostatek sebekontroly, optimizmus, držení se názorů většiny, podřizování se autoritám apod.
   • Odchylky podporující odmítání akceptace jevů a faktorů, které jsou pro lidi nepříjemné. V této skupině emočních odchylek najdeme především různé averze, jako jsou averze k riziku, averze ke strachu, averze k lítosti, zpětné poznání, pesimizmus atd.

Z hlediska finanční praxe je důležité zejména dělení odchylek na kognitivní a emoční. Kognitivní odchylky do racionality se dají korigovat vhodným finančním poradenstvím. Změnit emoční sklony je o mnoho těžší a z hlediska finančního poradenství je lepší snažit se přizpůsobit poradenství osobnímu profilu jednotlivce než naopak.

Tímto článkem chceme začít seriál o nejčastějších a nejdůležitějších odchylkách od racionality při investování. Představíme si je vždy podle stejného schématu. Na začátku si povíme, co je podstatnou odchylky z hlediska psychologie a ekonomie. Potom si odchylku zdokumentujeme na základě nějakého kvalitního výzkumu špičkových autorů v dané oblasti. Asi nás nepřekvapí, že takřka všichni budou pocházet z USA nebo Japonska. Na závěr se zamyslíme nad tím, jak může určitá odchylka od racionality ovlivnit chování investora a co může finanční poradce udělat, aby to tak nebylo.

Autor: Vladimír Baláž pro eInvestor.sk
Překlad a úpravy: Michal Ondra pro FondMarket.cz

Článek je převzatý z časopisu INVESTOR, který vychází na Slovensku.

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.