Fondmarket.cz

Podle studie drážďanského Kleinwort použilo v devadesátých letech pro záchranu ekonomiky osm fiskálních balíčků. Souhrně byly v těchto programech využity prostředky v objemu odopvídajícím 20 % nominálního ročního HDP. Největší rozdíl mezi současnými „kreditními sestrami“ a zřícením japonského akciového trhu je, že dnes je na poklesy cen majetku reagováno daleko rychleji. V Japonsku byl použit první fiskální balíček v srpnu 1992, tedy dva a půl roku po splasknutí akciové bubliny. Během následujících tří let byly schváleny a použity další tři balíčky, načež se japonské hospodářství docela slušně zotavilo. Tomuto vzkříšení ovšem zanedlouho zasadily těžké rány zvyšování daní, asijská a bankovní krize. Další léčbou skomírající ekonomiky byl opět další fiskální balíček.

Podíl skutečných vládních výdajů byl pravidelně menší než jedna polovina ze zveřejněného objemu. Zbylou část tvořily přednostní výdaje, úvěrové garance byly v těchto případech vynechány. Tyto, pro zahájení mohutných infrastrukturních výdajů určené fiskální balíčky ovšem nebylo jednoduché prosadit. Koncem devadesátých let byl odpor proti výdajovým programům dokonce tak silný, že od něj musela vláda upustit a nahradit je strukturálními reformami. Terčem kritiky těchto fiskálních balíčků byl především vznik velké závislosti japonských podniků na státních výdajích a s každým pokusem o jejich snížení se objevilo i riziko dalšího hospodářského útlumu. Výsledkem tedy bylo to, že se státní výdaje dostaly mimo kontrolu.

Keynesyánský expertiment

Tento keynesyánský experiment tedy nedal vzniknout žádnému samonosnému rozvoji, bez něj by však byla kapitola devadesátých let japonských hospodářských dějin o poznání temnější. Proto i dnes reagují trhy na každý plánovaný fiskální balíček s nadšením. Japonský pacient ovšem nebyl léčen zrovna ideálními postupy. Zvýšená státní angažovanost na každodenním chodu soukromého sektoru a povzbuzování bank k dalšímu poskytování úvěrů do pochybných projektů měly za následek nízké kapitálové výnosy a nárůst špatných úvěrů. V současné době si podobně počíná Čína, která chce spasit splasklou investiční bublinu pomocí zesílené spotřeby.

K tomu jen několik připomínek: Burzy by mohly v příštích měsících dočasně růst, především s přihlédnutím k chystaným konjunkturním programům vlády USA, která se snaží o stimulaci spotřeby. Tímto se však nezbytná proměna trhu pouze oddálí, přičemž by západní burzy mohly prožívat muka podobná těm japonským z devadesátých let. Jinak než v Japonsku by se mohla situace vyvíjet v USA, kde FED reaguje o poznání agresivněji než centrální banky zbytku světa.
 

zdroj: www.ftd.de

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.