Fondmarket.cz

Původní obyvatelé Evropy, jejichž kultura stojí na křesťanských základech, to mají při investování jednoduché. Nemusejí se obávat, že zasláním peněz do podílového fondu páchají hřích. Až do počátku novověku sice bylo na úrok a zisk pohlíženo s odporem, po rozšíření protestantského směru je však již úrok a zisk pokládán za boží požehnání a katolíci tento koncept postupně přejali. Investovat do dluhopisů a akcií není proti křesťanským hodnotám. Navíc je to většině Evropanů stejně jedno.

V USA, kde je vztah k víře oproti Evropě v průměru o něco vřelejší, existuje od 60. let minulého století několik podílových fondů veřejně se hlásících k náboženským, tj. křesťanským, hodnotám (příklady fondů: Ave Maria Catholic Values, Centurion Christian Values). V zásadě mají portfolia stejná jako ostatní fondy, pouze musí vyloučit dluhopisy a akcie firem, které se zabývají výrobou či distribucí alkoholu, tabáku, produktů označených za pornografické (i když laťka se stále snižuje) a provozováním hazardních her.

            V některých případech jsou zakázáni výrobci zbraní, pokud se na zbraně pohlíží primárně jako na nástroj páchání zla a ne nástroj k zabránění páchání zla. Podobné je to v řadě dalších témat, kde nelze jednoznačně přiřadit kladné či záporné znaménko. Například se jedná o antikoncepci, umělé přerušení těhotenství, výzkum kmenových buněk, jadernou energii. Různé křesťanské směry do různé míry souhlasí či nesouhlasí. Vnějšímu pozorovateli se může zdát, že se hádají o detaily, pro účastníky ale jde o zásadní otázky dalšího směřování civilizace. I přes žhavé diskuse zůstává faktem, že fondy výslovně uznávající náboženské (křesťanské) hodnoty nikdy nezískaly víc než zlomek celkových přítoků do fondů.     

            Existuje řada studií zkoumajících, zda vyloučení „hříšných“ sektorů z portfolia investory čistě finančním pohledem ochudí nebo obohatí, tj. zda fondy vykazují oproti širokému trhu nadvýkonnost nebo podvýkonnost. Odchylky ve výkonnosti oběma směry nebyly statisticky významné. Zisk na akcii je v „hříšných“ oborech na dlouhých periodách v průměru zhruba stejný jako v jiných oborech.

Zůstávalo jen otázkou času, kdy vedle křesťanských fondů vzniknou také křesťanská ETF (exchange traded funds). Stalo se tak v prosinci 2009, kdy bylo na burzu v New Yorku (NYSE) uvedeno pět ETF od společnosti FaithShares s názvy Christian Values, Catholic Values, Lutheran Values, Baptist Values a Methodist Values (tabulka 1).

            Každá velká křesťanská denominace v USA dostala „své“ ETF. Ve všech případech se jedná o ETF akcií velkých amerických firem (large cap). Speciální indexy FTSE/KLD jsou sestavovány po konzultacích s komisí složenou z odborníků delegovaných vrcholným orgánem dané církve. Podle analytiků Index Universe je všech pět indexů ze 70 % shodných, ve zbývajících 30 % se liší. Důvodem jsou výše zmíněné odlišné pohledy na některá témata. Z hlediska sektorové struktury se velmi blíží indexu S&P 500, jen některé firmy chybí. Zajímavostí je, že zmíněná křesťanská ETF mají poněkud „nekřes-ťansky“ vysoké manažerské poplatky 0,87 %.

            Pro tuzemské věřící není problém do popsaných křesťanských ETF investovat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. V portfoliu se jim tato investice bude s největší pravděpodobností chovat velmi podobně jako index S&P 500.  

V Evropě po vynálezu sociálních a environmentálních práv křesťanské fondy vymizely úplně a na jejich místo nastoupila právě tato nově nalezená víra. V USA je situace podobná. Fondy vyznávající křesťanské hodnoty konvergují do fondů se značkou sociálně odpovědný, etický, ekologický či udržitelný.

            Zpět je myšlenka, že prostým investováním do „normálního“ fondu může člověk páchat hřích. Tentokrát již nejde o hřích v křesťanském smyslu (protivit se Bohu), ale o nový typ hříchu (zhřešit proti čisté přírodě a harmonické společnosti). O nabídce sociálně odpovědných, etických, ekologických a udržitelných fondů v České republice psal FOND SHOP podrobně naposledy v čísle 17/2009.

Na rozdíl od křesťanství, kde bylo inkaso úroku z úvěru po staletích trápení nakonec povoleno, islám k tomuto kroku nepřistoupil. Muslimští investoři se tak stejně jako jejich křesťanští kolegové v dřívějších dobách stále dostávají do interpretačních potíží.

            Teoreticky je půjčování na úrok v muslimském světě zakázáno. Na druhou stranu, úvěry jsou předpokladem plynulého fungování rozvinuté ekonomiky. Velké projekty vyžadují kumulaci kapitálu. Bez úvěrů se neobejdou. Když se během finanční krize na podzim 2008 zastavila aktivita na globálních úvěrových trzích, hrozilo „zadření“ světového hospodářství. Úvěry jsou olejem ekonomiky. Proto centrální banky a vlády dělaly, co mohly, aby se úvěrování znovu rozjelo.

            Problém zakázaného úroku se v muslimském světě snaží řešit tzv. sukuk, neboli islámský dluhopis. V posledních letech emitovaly velké tranše sukuk dluhopisů v objemu několika miliard dolarů zejména nemovitostní firmy v ropných státech Perského zálivu na megalomanské stavební projekty. Sukuk dluhopisy kupovali muslimští i západní investoři.

            Až donedávna se všechny významné tranše sukuk dluhopisů chovaly stejně jako klasické západní dluhopisy. Investoři pouze museli vzít na vědomí, že z náboženských důvodů je v dlouhých prospektech nesrozumitelně popisována komplikovaná konstrukce podle níž vyplacené úroky nejsou úroky, ale podíly na zisku. Pro držitele sukuk dluhopisů byla vymyšlena kategorie partner projektu, což je formálně něco mezi věřitelem a vlastníkem. 

            Komentátoři, včetně islámských učenců a odborníků na sharia finance na západních univerzitách, již dlouho varovali, že není jasné, jak přesně skončí držitelé sukuk dluhopisů při případném krachu projektu. To se potvrdilo na podzim 2009, když vyplavaly na povrch finanční potíže obří nemovitostní dubajské firmy Dubai World. Držitelé dluhopisů Dubai World byli vtaženi do komplikované právní bitvy podle práva sharia. Rozhodnutí kleriků dá precedens do budoucnosti. Buď budou finanční nároky držitelů sukuk dluhopisů přednostně uspokojeny (jsou věřitelé v západním smyslu) nebo ponesou stejné ztráty jako ostatní investoři v projektu (jsou vlastníci).

Z uvedeného vyplývá, že věřící muslim nemůže investovat do dluhopisů (instrumentů s pevným výnosem, tj. úrokem), pokud nenesou označení sukuk. Dvaceti milionům muslimů v Evropské unii to působilo potíže v osobním finančním plánování. Vzhledem k jejich dostatečně velkému množství začaly vznikat otevřené podílové fondy sukuk dluhopisů (tabulka 2). Dostupné jsou zejména ve Francii, Německu a Velké Británii, kde žijí nejpočetnější menšiny muslimského vyznání.

            Ukázalo se, že početnou skupinu investorů do sukuk dluhopisů a fondů sukuk dluhopisů tvoří nemuslimští investoři. Příčinou je snaha o diverzifikaci. Rychle rostoucí realitní trh v zemích Perského zálivu navíc lákal atraktivními výnosy. Během finanční krize pak pomohl propracovaný marketing islámských bank. U části investorů převládlo přesvědčení, že islámské banky nakládají s penězi klientů (partnerů) obezřetněji než západní banky.

            Tvrzení, že islámské dluhopisy nesou z podstaty nižší riziko než neislámské dluhopisy, se zejména v poslední době ukazuje jako nepravdivé. Jak řekl v tisku jeden odborník na sharia finance: když firmě vyschnou tržby, nezachrání ji, že je muslimská. Jako diverzifikační prvek v portfoliu ale mohou posloužit dobře. Pověst sukuk dluhopisů ovšem dost utrpěla nevyjasněností pravidel. Podle komentátorů by jeden velký default (neschopnost splácet) pomohl přetrvávající nejistotu ohledně sukuk dluhopisů prosvětlit.

Nadvýkonnost nečekejte

S akciemi to mají muslimové v porovnání s dluhopisy jednodušší. Vlastnické podíly na rozdíl od úroku korán nezakazuje. Přesto vznikají „islámské“ akciové fondy (tabulka 2) a ETF (tabulka 3). Důvod je stejný jako u křesťanství. Není vhodné svými penězi podporovat určité činnosti.

            Islámské akciové investice vylučují ze svého portfolia určité firmy. Od širokých akciových indexů se ale složením portfolia i výkonností liší málo. Některé dosahují oproti širokému trhu mírné nadvýkonnosti (graf 1), jiné mírné podvýkonnosti (graf 2). Vývoj je však v zásadě podobný. To ostatně platí i o křesťanských, sociálních i ekologických investicích.

 

 

• Téma: Investiční bubliny v hlavní roli
• Fokus: Měnové fondy
• Spotřebitel: Fondy lepší než investoři

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.