Fondmarket.cz

 Pokud dnes mluvíme o jedné zemi, tak ještě nedávno (z hlediska historie je necelých 18 let skutečně nedávno) byla tato země rozdělená na dvě. Zeď, která obě země dělila, nesla jméno dnešního hlavního města a její zbourání symbolizuje pád železné opony.

V této zemi se narodila spousta slavných umělců, například Ludwíg van Beethoven, Franz Schubert, Robert Schumann, Johannes Brahms, Johann Wolfgang Goethe či Heinrich Heine.

V této zemi se „narodilo“ také jedno velice známé auto se jménem Brouk. Je tak známé a populární, že se u něho na chvilku zastavíme. Jeho výroba byla zahájena již v prosinci 1945, v roce 1978 byla přemístěna do Mexika Poslední Brouk s pořadovým číslem 21.529.480 opustil továrnu v Pueblu 30. července 2003.

Co se týká jídla, hodí se uvést jeden název, a to eintopf - jídlo z jednoho hrnce.

Zastavíme se samozřejmě u oblíbeného fotbalu. Naše reprezentace, přestože tomu asi málokdo věřil, přehrála loni na podzim reprezentaci této země v kvalifikaci na letošní EURO. Zápas skončil 0 : 3.

A přestože nepocházel z této země, tak je s ní spojeno jméno Adolf Hitler.

Abychom nekončili stručné představení země vzpomínkou na druhou světovou válku, vrátíme se ještě k fotbalu. Bývalý anglický reprezentant Gary Lineker, zřejmě frustrovaný ze vzájemných zápasů, uvedl (parafrázovaně), že při fotbale proti sobě nastupují dvě mužstva, která mají 11 hráčů … a vždy vyhrají Němci!

Tak tedy vítejte v Německu.

Základní informace

Německo (SRN) je země s rozlohou 357 021 km2, má 82,43 miliónu obyvatel. Národnostní složení je následující: Němci - 91,5%, Turci - 2,4 % a ostatní - 6,1 % .

Náboženství protestantské – 34%, římskokatolické – 34%, muslimské – 3,7%, ostatní nebo bez vyznání – 28,3%

Úředním jazykem je němčina, lokálně se používá dánština, fríština a lužická srbština.

Měnou je Euro.

Státní zřízení a politický systém

Německo je federálně (spolkově) uspořádaná republika, hlavním městem je Berlín. Země je administrativně členěna na 16 spolkových zemí: Bádensko - Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Brémy, Dolní Sasko, Hamburk, Hesensko, Meklenbursko - Přední Pomořansko, Severní Porýní - Vestfálsko, Porýní - Falc, Sársko, Sasko, Sasko - Anhaltsko, Šlesvicko - Holštýnsko a Durynsko.

Hlavou státu je prezident, jehož pravomoci jsou spíše ceremoniální. Prezident jmenuje spolkového kancléře (předsedu vlády) a zastupuje stát navenek. Volební období prezidenta je pětileté, které může být prodlouženo maximálně jedenkrát. Prezidenta volí Spolkové shromáždění, které se schází pouze jednou za pět let účelem volby prezidenta. Spolkové shromáždění je tvořeno poslanci Spolkového shromáždění a stejným množstvím reprezentantů, Spolkové rady. Příští prezidentské volby se budou konat v květnu 2009.

Vláda je tvořena spolkovými ministry, které jmenuje prezident na doporučení kancléře. Od 22. prosince 2005 je spolkovou kancléřkou Angela Merkelová z Křesťansko demokratické unie (CDU). Vláda je po těsném výsledku parlamentních voleb v roce 2005 tvořena takzvanou velkou koalicí, tedy dvěma největšími politickými stranami v Německu - Sociálními demokraty (SPD) a křesťanskými demokraty (CDU-CSU).

Parlament se skládá ze dvou komor: Dolní komora - Spolkový sněm (Bundestag) se 614 poslanci, Horní komora - Spolková rada (Bundesrat), tvořená 69 delegáty spolkových zemí. Volby do Spolkového sněmu probíhají na základě poměrného volebního systému a v Bundesratu zasedají zástupci jednotlivých spolkových zemí.

Ekonomika Německa

Po letech útlumu došlo v roce 2006 ke značnému zlepšení výkonu německého hospodářství. Hrubý domácí produkt se v roce 2007 zvýšil o 2,7 %. Od sjednocení Německa došlo k většímu jen v roce 2000. Hlavním tahounem růstu HDP byl zejména zahraniční obchod, ke značnému vzestupu došlo u vývozu i dovozu. Rostla také osobní spotřeba, průmyslová výroba a stavebnictví. Příznivý růst reálného hrubého domácího produktu se očekává i v následujících letech.

Situace se zlepšuje také na trhu práce. Pokud se bude pokračovat v nastolených trendech, dojde pravděpodobně k nejnižšímu počtu nezaměstnaných za posledních deset let. Výše HDP na obyvatele, jednoho z nejvýznamnějších ukazatelů hospodářského potenciálu státu, dosáhla v Německu v roce 2006 28 010 EUR (v běžných cenách).

Koncem 80. let patřilo Německo mezi nejbohatší země Evropy, hrubý domácí produkt byl o 20 procent nad průměrem EU. Ještě na počátku 90. let patřilo Německo mezi první tři nejbohatší státy tehdejší patnáctky. Od té doby se však pozice Německa neustále zhoršuje, v polovině 90. let bylo již na 6. místě (za Lucemburskem, Rakouskem, Dánskem, Belgií a Nizozemím). V současné době se situace Německa ještě více zhoršila a Německo je na 12. místě mezi zeměmi EU. Důvodem pro tento propad byly zejména náklady vynaložené na sjednocení Německa.

Problematickou oblastí zůstává nezaměstnanost. I přes nová opatření na podporu vzniku pracovních míst se neuspokojivá situace na trhu práce dlouho nelepšila. V roce 2004 dosahovala míra nezaměstnanosti 10,6 %, v roce 2005 se situace ještě více vyhrotila, došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti na 12,6 %. Od poloviny roku 2006 se však situace na základě předchozích reforem a hospodářského oživení začala obracet k lepšímu, dochází ke vzniku nových pracovních míst.

Vývoj v roce 2007 a výhled na rok 2008

Prognózy hospodářského růstu SRN ze začátku roku 2007 hovořily podle infirmací serveru businessinfo o možné hodnotě mezi 1% - 1,4%, průběhem roku začali analytici pásmo posunovat nahoru, až na 2,4% - 2,6%. Podle předběžných výsledků německého statistického úřadu Destatis ze začátku roku 2008 vzrostl HDP země v roce 2007 na 2.423 mld. Euro (v běžných cenách), t.j. o 2,5% (ve stálých cenách).

Na straně tvorby ovlivnila pozitivní vývoj HDP v roce 2007 všechna odvětví národního hospodářství.

Prorůstové impulsy na straně užití přišly jak z vnějších hospodářských vztahů, tak z domácí ekonomiky. Nejvýrazněji se o pozitivní vývoj postaral německý export. Hodnota očištěného objemu vývozu se zvýšila s 8,3% podstatně více než importy, které vzrostly jen o plus 5,7%. Docílený exportní přebytek ve výši 198,8 mld Euro přispěl k růstu HDP celkem 1,4%-ními body. Celkový domácí růstový příspěvek činil jen 1%.

Výkon ekonomiky zajišťovalo v roce 2007 celkem 39,7 mil. pracujících, t.j. o 649 tis. lidí více než v roce 2006 (2007:+1,7%). Stav zaměstnanosti byl tak nejvyšší za celé období po sjednocení země. Počet nezaměstnaných (podle mezinárodní metodiky) se snížil podle předběžných údajů o 641 000 (-15,1%) na 3,6 mil. osob. Míra nezaměstnanosti klesla z průměrných celoročních 9,8% roku 2006 na 8,3%.

Méně potěšitelný byl v roce 2007 cenový vývoj. Podle prozatímních výpočtů, které však nejsou ještě dle Destatis definitivní, překročila míra inflace opět poprvé od roku 1994 hranici 2%. V roce 2006 činila 1,6%, za rok 2007 ji prozatím statistici vypočítali na 2,2%. Nejvýrazněji se na tom podepsal nadprůměrný růst cen energií a pohonných hmot, ve druhé polovině roku navíc výrazné nárůsty cen potravin a nealkoholických nápojů.

V roce 2006 Německo jásalo nad stlačením předchozích vysokých deficitů veřejných financí do požadovaného rámce maastrichtských kritérií, rok 2007 pak zaznamenal další velký úspěch nastoupeného konsolidačního kurzu. Stát, sestávající ze spolkového rozpočtu, financí zemí, obcí a sociálního pojištění, poprvé docílil po německém sjednocení finanční přebytek. Výsledkem rozpočtového hospodaření 2007 je maastrichtská procentní kvóta "0".

Celkový finanční přebytek činil podle posledních aktualizovaných údajů statistického úřadu kolem 0,2 mld. Euro. Rozpočtové příjmy představovaly 1.064,0 mld. Euro, výdaje 1.063,8 mld. Euro. Při výpočtu deficitu státního rozpočtu dle evroských pravidel činí finanční saldo státu kolem 0,4 mld. Euro. Lehce zvýšená suma je dána zohledněním příjmů a výdajů ze swapových obchodů a úrokových derivátů.

Vyhlídky německé ekonomiky

Všechny hlavní německé ekonomické instituty předpovídaly pro rok 2007 a roky následující zlepšení stavu veřejných financí a zvýšenou dynamiku růstu ekonomiky.

Fundamentální ekonomická data Německa a EU jsou dobrá. Německé podniky vykazují slušnou ekonomickou sílu, příznivé jsou i další vyhlídky pracovního trhu. Podle odborníků má současné hospodářství SRN podstatně lepší kondici než před třemi až pěti lety. Spolková vláda očekává, že růst ekonomiky bude v roce 2008 pokračovat, i když pomalejším tempem, s mírou růstu HDP kolem 1,6%. Opatrnější prognózy souvisí s těžko odhadnutelnými vnějšími vlivy, danými situací na světových finančních trzích.

Základní makroekonomické ukazatele

Vývoj míry růstu HDP SRN – meziroční změny v % (ve stálých cenách) 

Zdroj: businessinfo.cz

Vývoj hrubého domácího produktu, cenově očištěno 

Zdroj: businessinfo.cz

Vývoj nezaměstnanosti 

Zdroj: businessinfo.cz

Sektory německé ekonomiky

Průmysl

Průmysl představuje hlavní odvětví národního hospodářství Německa. V posledních letech roste podíl odvětví služeb a obchodu a tím dochází ke snižování významu sektoru průmyslu. I přesto průmyslová výroba, která zahrnuje zpracovatelský průmysl včetně hornictví, výrobu a rozvod energie a stavebnictví, zaznamenává stále mírný růst. Nejdůležitějším odvětvím německého průmyslu je automobilový průmysl, významný je také chemický a elektrotechnický průmysl.

Stavebnictví

Německé stavebnictví se od roku 1996 nacházelo ve vážné recesi. Konjunktura, která nastala po sjednocení Německa v roce 1990, totiž v polovině devadesátých let skončila. Od té doby ztratil sektor polovinu pracovních sil a 40% svých příjmů, přičemž počet stavebních firem se v zásadě nezměnil. V polovině roku 2006 došlo k obratu a stavební sektor se začal postupně vymaňovat z dlouhotrvající recese. Vzestup tohoto sektoru je označován za jednu z hlavních příčin ekonomického růstu Německa.

Zemědělství

Dlouhodobou tendencí oblasti zemědělství v Německu je postupná redukce zemědělských ploch. Podíl zemědělství, lesnictví a rybářství na tvorbě HDP Německa je nejmenší ze všech odvětví, stejně tak je na tom podíl obyvatelstva zaměstnaného v sektoru zemědělství. Nejvýznamnějšími položkami rostlinné výroby jsou obilniny, hlavně pšenice a ječmen, dále řepka olejná, cukrová řepa a brambory. K dalším významným produktům patří luštěniny a krmný hrách, zelenina a ovoce, vinná réva, slunečnice a chmel. Hlavními produkty živočišné výroby jsou maso , především vepřové, a dále produkce mléka a vajec. V roce 2006 pokračoval v německém zemědělství dlouhodobý trend strukturálních změn, snížil se počet pracovníků a klesl počet zemědělských podniků. V živočišné výrobě vzrostla výroba hovězího, telecího a vepřového masa, ostatní odvětví ale stagnovala.

Služby

Sektor služeb se v Německu člení na oblasti distribučních služeb (obchod, přeprava a služby komunikační - telekomunikace, pošty, televizní služby, IT), služby podnikům (finanční služby, leasing), osobní služby (pohostinství, služby pro domácnosti) a sociální služby (služby státu, různé soukromé služby - např. zdravotnické, vzdělávací, církevní). S podílem kolem 70 % na tvorbě HDP i na celkové zaměstnanosti představují služby jeden z nejvýznamnějších motorů německého hospodářství. Silnou expanzi zažívá sektor služeb podnikům (zejména finančnictví) a osobní služby, zatímco distribuční služby spíše stagnují a sociální (veřejné a soukromé) služby ztrácejí na síle. Služby se v roce 2006 podílely téměř 70 % na tvorbě HDP.

Zahraniční obchod

Zahraniční obchod a investice patří k nejdůležitějším předpokladům hospodářského růstu, zaměstnanosti a ekonomické prosperity Německa. Vývoz představuje i v obdobích nepříznivé světové hospodářské konjunktury jednu z hlavních opor německé zaměstnanosti a přispívá k oživení vnitřního trhu. Od roku 2003 je Německo největším světovým vývozcem zboží. Překonalo USA i Japonsko. Současně je na druhém místě v objemu světových importů.V některých oborech (automobilový průmysl, chemie, vývoz farmaceutik, strojů a zařízení) je dokonce absolutní světovou exportní jedničkou.

V Německu můžeme sledovat také významný přebytek obchodní bilance, která v roce 2006 činila 165 mld. Eur.

Teritoriální skladba německého zahraničního obchodu v období 2006 nevykázala žádné velké změny oproti roku předchozímu. Největšími obchodními partnery v obou směrech byly nadále i v roce 2006 země EU. Rozhodující roli v zahraničním obchodu Německa hrálo v roce 2006 celkem 17 zemí. Největším obchodním partnerem Německa je již po řadu let Francie, a to jak ve vývozu, tak dovozu. Na druhé příčce byly USA, následovány Nizozemím, Velkou Británií a Itálií. Dochází také k prudkému nárůstu exportů do Ruska a Číny (pro Čínu je Německo největším partnerem v Evropě). Vývozy do desítky nových zemí EU rostou rovněž vysoko nad celkovým průměrem. Obzvláště silný přírůstek zaznamenaly exporty do Polska.

Základní zbožová struktura vývozu zůstává vzhledem k minulým rokům stejná. V letech (2005 a 2006) se prudce zvyšují vývozy surovin a polotovarů, které však objemově ve skupině průmyslových výrobků nehrají významnou roli. Největšími německými exportními položkami byly v roce 2006 dopravní technika, chemické výrobky včetně gumárenských a plastikářských výrobků, elektrické stroje, spotřební elektronika a IT, optické a lékařské přístroje, stroje a zařízení, kovy a kovové výrobky. V řadě artiklů je Německo dlouhodobě vůbec největším světovým exportérem. Velmi pozitivní exportní boom zažil v roce 2006 automobilový průmysl. V německém dovozu patřily v roce 2006 mezi nejdůležitější položky chemické výrobky, dále vozidla a jejich součásti, stroje a strojní zařízení, následované ropu a zemním plynem.

Bankovní systém

Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která tuto činnost vykonává za přispění svých 16 zemských poboček v jednotlivých spolkových zemích (dle zásad federalismu). Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně.

Největší německé banky

Zdroj: businessinfo.cz

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Česká republika se zařadila mezi přední obchodní partnery Německa. ČR se podílí 2,4 % na celkovém německém vývozu a 2,8 % na německém dovozu. Německo představuje pro Českou republiku nejvýznamnějšího obchodního partnera se zhruba třetinovým podílem na našem obratu zahraničního obchodu. Vysoký podíl českého vývozu do Německa svědčí o vysoké míře provázanosti ekonomiky ČR s německou ekonomikou a trhem. Obchodní bilance České republiky s Německem je od roku 1998 aktivní. V roce 2006 dosáhl vývoz do Německa dokonce 681 mld Kč, dovoz z Německa činil 597 mld. Kč.

Německá ekonomika v médiích

• Server financninovny informoval v polovině ledna 2008, že německá ekonomika loni reálně vzrostla o 2,5 procenta, hlavně díky vyšším investicím a rozmachu obchodu, zatímco slabší byla soukromá spotřeba. Zpráva vycházela z předběžných údajů Spolkového statistického úřadu. Po přepočtu na srovnatelný počet pracovních dnů růst činil 2,6 procenta.
  "Růst ekonomiky byl velmi silný, ale zaostal za expanzí v roce 2006. Hybnou silou byl loni zahraniční obchod a domácí investiční aktivita," řekl předseda úřadu Walter Radermacher. Upozornil přitom, že růst cen pro spotřebitele je nyní nejvýraznější od poloviny 90. let.

Úřad ale také varoval, že ve střednědobém výhledu může německá ekonomika pocítit dopady problémů, s nimiž se nyní potýkají finanční trhy. Důvodem k obavám je především riziko, že klesne poptávka ve Spojených státech, uvedl statistický úřad.

Růst hrubého domácího produktu největší evropské ekonomiky je v souladu s odhady analytiků. Překonal ale odhad vlády, která počítala s růstem HDP o 2,4 procenta. V roce 2006 byl růst ekonomiky vyšší a činil 2,9 procenta, což byl zároveň nejlepší výsledek od roku 2000. Během loňského čtvrtého čtvrtletí růst činil 0,2 až 0,3 procenta.

Domácí poptávka k růstu přispěla jedním procentním bodem a čistý obchod 1,4 procentního bodu. Soukromá spotřeba ale růst snížila o 0,2 procentního bodu. Export loni vzrostl o 8,3 procenta.

"Pokud jde o ekonomiku jako celek a o tempo hospodářského růstu na další dva roky, tak už jsme za zenitem. V tomto i příštím roce si budeme muset zvyknout na růst pod dvěma procenty," prohlásil analytik finančního ústavu WestLB Jörg Lüschow. Na soukromou spotřebu měl podle něj v prvním pololetí negativní vliv růst sazby daně z přidané hodnoty.

Statistický úřad rovněž oznámil, že Německo loni vyrovnalo rozpočet a odstranilo deficit, který v roce 2006 činil 1,6 procenta hrubého domácího produktu a v předchozích letech překračoval tříprocentní limit stanovený v maastrichtských kritériích. "Růst byl opět závislý na exportu, ekonomiku ale podpořily také investice. Řada firem investovala do rozšíření kapacit, čemuž pomohlo také daňové zvýhodnění," řekl Andreas Scheuerle z ústavu Dekabank.

• Stejný server se koncem února věnoval ekonomice Německa po té, co Evropská komise snížila prognózu růstu ekonomiky eurozóny a zvýšila inflační cíl oproti předchozímu odhadu z listopadu loňského roku s odůvodněním “neobvykle nejistého“ vývoje globální ekonomiky. Odhad HDP eurozóny EK snížila na 1,8% z listopadových 2,2%. Předběžný odhad na bázi dat Francie, Německa, Itálie, Španělska, Velké Británie, Nizozemí a Polska odráží pokračující turbolence na finančních trzích, ostré zpomalení v USA a vysoké ceny surovin.
  Komisař pro hospodářskou a měnovou politiku Joaquin Almunia uvedl že “Evropa začíná jasně pociťovat vliv globálních protivětrů, období nižšího růstu a vyšší inflace. Zvýšená odolnost, dobré základy a již provedené reformy jí budou pomáhat přečkat tuto bouři.“

EK očekává že letošní inflace eurozóny dosáhne po silném nárůstu cen potravin a energií hranice 2,6% což je půlprocentní zvýšení oproti listopadové prognóze 2,1%. EK poznamenala že je mezinárodní finanční systém “příliš křehký“ a že se funkčnost několika segmentů úvěrového trhu “zhoršila.“ I přes současnou situaci ve světě očekává růst globální ekonomiky nad dlouhodobým průměrem. Alminia na tiskovce poznamenal že Evropa nepotřebuje balíček stimulů jako v USA.

EK snižuje odhad HDP Německa z 2,1% na 1,6%, HDP Francie z 2,0% na 1,7% , HDP Itálie o půl procenta na 0,7% a HDP Španělska z 3,0% na 2,7%. V ekonomikách mimo EMU snižuje odhad HDP Velké Británie z 2,2%na 1,7% a HDP Polska z 5,6%na 5,3%.
HDP EU 27 klesne na 2,0% z 2,4% přičemž inflační cíl pro Evropskou unii zvyšuje o půl procenta na 2,9%.

• Agentura Reuters psala koncem února, že německá ekonomika ve 4Q 2007 zpomalila svůj růst na 0,3 % z +0,7 % ve 3Q.. V meziročním srovnání stoupla největší evropská ekonomika o 1,6 % po nárůstu o 2,4 % ve 3Q. Za zpomalením hospodářského růstu v Německu stál zejména pokles soukromé spotřeby.
  Překvapením pro analytiky byů jasný pokles soukromé spotřeby. Ta byla v roce 2007 nižší, než se očekávalo. V letošním roce bude podle nich třenba, aby se růst soukromé spotřeby stabilizoval, protože export a investice budou slabší než dříve.
• Zpravodajský portál iHned pak koncem března informoval o rostoucí důvěře v německou ekonomiku. Důvěra německých podnikatelů v tamní ekonomiku v březnu nečekaně vzrostla, na což hned příznivě zareagoval finanční trh. Index mnichovského institutu IFO, který důvěru sleduje, vzrostl na 104,8 z únorové hodnoty 104,1 bodu. Kurz eura po zprávě smazal ztráty proti dolaru a růst urychlily také akcie.
  Komentáře k tomu byly takové, že Německu se do určité míry podařilo odpoutat se od hospodářského vývoje ve Spojených státech, které zápasí s recesí. Reálná německá ekonomika je prý v dobrém stavu.

Insitut IFO provádí každý měsíc průzkum asi u 7000 firem. Index naznačuje trend budoucího vývoje ekonomiky Německa a zemí eurozóny.

• Stejný portál však o měsíc později přinesl informaci, že Index podnikatelského klimatu Německa podle průzkumu institutu IFO v dubnu prudce klesl. Sektor výroby a obchodu se prudce zhoršuje zatímco stavebnictví se zotavuje. Firmy hodnotily současnou situaci i budoucí výhled nepříznivě. Výsledek naznačuje že podnikatelská aktivita největší evropské ekonomiky zpomaluje jako v pololetí 2007. Silné euro stále prý není překážkou pro exportéry a zvyšování zaměstnanosti je pro podniky prioritou číslo jedna.
  Index podnikatelského klimatu klesl z březnové hodnoty 104,8 na 102,4bodů. Před rokem dosahoval 108,6 bodů. Průměrné odhady ekonomů očekávaly jen mírný pokles o 0,5 bodu na 104,3 bodů.
• Týdeník Die Zeit přinesl 9. dubna zprávu, že hrubý domácí produkt Německa v prvním čtvrtletí zřejmě vzrostl proti předchozímu kvartálu o 0,6 až 0,7 procenta. Jde o oficiální předběžný odhad, uvedl list. V období od října do prosince největší evropská ekonomika mezikvartálně přidala 0,3 procenta.
• Agentura ČTK informovala 17. dubna, že přední německé ekonomické instituty snížily odhad letošního hospodářského růstu největší evropské ekonomiky na 1,8 procenta z říjnové předpovědi 2,2 procenta. Pro příští rok očekávají ústavy podle společné prognózy dokonce další zpomalení na 1,4 procenta.
  Za přibrzděním růstu německé ekonomiky bude stát dopad hypoteční krize ze Spojených států. Krize v sektoru nemovitostí a ve finančním sektoru USA představuje nyní pro světovou ekonomiku největší riziko. Německá ekonomika začala letošní rok podle ústavů se značnou dynamikou, i přesto, že euro roste k dolaru na nové rekordy, ceny ropy dále stoupají a americká ekonomika oslabuje. Německá ekonomika prý v posledních letech evidentně zesílila, v důsledku toho je dnes nebezpečí recese menší.

Loni vzrostl hrubý domácí produkt Německa o 2,5 procenta. Mírně tak zpomalil růst z tempa 2,9 procenta z roku 2006, kdy ekonomika dosáhla nejlepšího výsledku od roku 2000. Německá vláda v lednu předpověděla, že ekonomika letos zpomalí růst na 1,7 procenta.

• Server iHned na začátku května citoval německá média, podle kterých tempo růstu německé ekonomiky povážlivě zpomaluje a nepodnikne-li země zásadní změny, v roce 2020 může skončit na prahu chudoby až deset milionů Němců. Podle týdeníku Bild Am Sonntag se dvě třetiny Němců obávají nedostatku finančních prostředků v důchodovém věku.
  Neveselá prognóza vyplývá ze studie konzultační společnosti McKinsey. Podle ní se při současném růstu hrubého domácího produktu 1,7 procenta může za dvanáct let stát, že do střední třídy nebude spadat ani polovina Němců.

Co stojí za tak slabým růstem německé ekonomiky? Ekonomové se shodují na tom, že německé podnikatelské prostředí svazuje řada pravidel a omezení. Státní společnost Deutsche Telekom má například prakticky monopol na poskytování telekomunikačních služeb. Přísné regulace jsou uplatňovány v sektoru pojišťovnictví i finančních služeb. Tato situace ale odpuzuje zahraniční investory.

Přidáme-li k tomu omezení na trhu práce a rozmáchlé dotace pro zemědělce, které z německého státního rozpočtu ukrojí každoročně téměř osm miliard eur, recept na zpomalení ekonomiky je hotov. Výsledkem je prostředí, které není schopné dostatečně pružně reagovat na měnící se poptávku, konstatuje studie.

Na pomalé tempo německé ekonomiky upozorňuje i OECD. "Německo je největší evropskou ekonomikou. I pro ostatní evropské země je tedy důležité, aby rostla co nejrychleji," napsali analytici této organizace, která sdružuje třicet nejvyspělejších zemí světa.
Druhý hospodářský zázrak se v dohledné době již čekat nedá. Konzultanti McKinsey přitom na cestě za vysokým HDP německou vládu varují před snadnými a dočasnými řešeními, která se zaměřují zejména na zvýšení příjmů a spotřeby obyvatelstva.

Pouze hluboké strukturální změny mohou vrátit tempo růstu HDP na úroveň tří procent. Právě takový růst je nutný alespoň pro udržení současné životní úrovně obyvatelstva. Takovou rychlostí rostla německá ekonomika naposledy před osmi lety.
 

Zdroj: onvista.de

Jak investovat do Německa

Drobný investor může využít otevřených podílových fondů, které jsou pro něj dostupné a zároveň je vedou manažeři, kteří za ně provedou výběr jednotlivých německých akcií. V nabídce je sice pouze jeden fond zaměřený přímo na Německo avšak existuje hned několik fondů zaměřených na Eurozónu s významným podílem německých akcií ve svém portfoliu.

Německé akcie

Germany Equity fund - Fond usiluje jednak o zhodnocení kapitálu a v menší míře o příjem z dividend prostřednictvím investic do kotovaných akcií německých společností. Investice fondu jsou rozloženy do různých průmyslových odvětví. Fond se snaží o získání reprezentativního rozložení investic do různých průmyslových odvětví a společností. Při výběru společností fond vždy hodnotí finanční sílu společnosti, konkurenceschopnost, ziskovost, šance na růst a kvalitu řízení.

Fondy s významnější pozicí v německých akciích (22 – 29%)

PF – Euroland Equity - cílem tohoto fondu je dosažení zhodnocení kapitálu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu investováním nejméně dvou třetin svých čistých aktiv do diversifikovaného portfolia akcií a cenných papírů souvisejících s akciemi emitovanými společnostmi, které jsou usazeny nebo provozují svou činnost, nebo čerpají nejméně dvě třetiny svých příjmů ze členských států Evropské unie, které přijaly Euro jako svou národní měnu.

ING EMU Equity - fond investuje především do diverzifikovaného portfolia akcií nebo převoditelných cenných papírů, vydávaných společnostmi, které jsou založeny, kótovány nebo obchodovány v jakémkoli členském státě Evropské měnové unie. Srovnávacím indexem portfolia je MSCI EMU Index.

WIOF European Equity – fond investuje do velkých zavedených evropských akciových trhů s úmyslem maximalizace růstu. Zaměření je na společnosti, u nichž se očekávají větší nárůsty výnosů za přiměřené ceny. Další zaměření je na společnosti, u nichž se očekává, že z restrukturalizace evropských ekonomik vyjdou jako vítězové. Fond může také investovat do investičních Fondů, které primárně investují do stejného typu cenných papírů, jaké jsou uvedeny výše, za předpokladu, že nejvýše 10 % aktiv Fondu bude investováno do jiných společností kolektivního investování.

Parvest Euro Equity - cílem tohoto fondu je dosažení kapitálového růstu ve střednědobém horizontu, během něhož bude vždy nejméně 75% aktiv fondu investováno do akcií nebo akciím podobných instrumentů podnikatelských subjektů z Eurozóny. Fond investuje do podniků se střední a vyšší kapitalizací, které vykazují zisky, jenž jsou srovnatelné s ostatními subjekty na trhu.

Templeton Euroland - tento fond investuje své prostředky do zemí Eurozóny. Do portfolia fondu jsou nakupovány akcie emitentů s vynikající dlouhodobou perspektivou, s jejichž akciemi je v současnosti obchodováno za neobvykle nízkou cenu.

Rozvinutosti německého akciového trhu odpovídá množství otevřených podílových fondů majících v portfoliu menší nebo vyšší podíl akcií z této země, ale i velice široká nabídka indexových produktů, kterými jsou především ETF a investiční certifikáty. Jako přímá investice je dostupná více jak „desítka“ ETF zaměřených na německý index DAX. K dispozici je také více než 17 tisíc různých druhů investičních certifikátů (indexové, tematické a strategické, diskontové, bonusové i turbocertifikáty). Nejpoužívanějším podkladovým aktivem je tradiční index DAX, v menší míře pak širší a zároveň zaměřený na podniky střední velikosti - index MDAX. Dalšími indexy sloužícími jako podkladová aktiva jsou SDAX – menší podniky, TecDAX – technologické firmy. Zajímavostí jsou pak GEX German Entrepreneurial Index – zahrnuje společnosti u nichž je alespoň 25 % akcií v rukou zakladatelů, členů představenstva, dozorčích rad nebo jejich rodinných příslušníků a DivDAX – ten obsahuje 15 titulů z indexu DAX s největším dividendovým výnosem. Základní informace o investiční certifikátech či ETF najdete zde. V případě zájmu o bližší informace či přímo doporučení a zprostředkování nákupu nás prosím kontaktujte na e-mailové adrese poradenstvi@fondmarket.cz. Můžete také využít naší společné tipovací akce s Brokerjetem na zprostředkování investic do akcií, certifikátů, warrantů, ETF atd. díky níž můžete vyhrát 10 akcií ERSTE zdarma a další hodnotné ceny. Více v článku Soutěžte s námi o akcie, přehrávače MP3 a další!

A co vy si myslíte o Německu? Máte nějaké zkušenosti s investování v této zemi? Podělte se se svými názory a poznatky v diskuzi.

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.