Fondmarket.cz

Abychom mohli třeba už příště mluvit o tom, že pokračujeme nejen v "našem", ale i ve "vašem" seriálu, můžete k nám do redakce posílat náměty na země, se kterými byste se jako investoři chtěli co nejdříve seznámit. A pokud již budete mít nějakou konkrétní zkušenost, neváhejte a vše zašlete na adresu redakce@fondmarket.cz

Pokud se budeme držet náznaků, které znáte z minulého představování Rumunska v INVESTOMÁNII, pak o dnes představované zemi se dá říct:

1. Fotbalová reprezentace České republiky se s reprezentanty této země utká v základní skupině letošního mistrovství Evropy.
2. Země sice hraje mistrovství Evropy, ale leží z valné části v Asii a dlouhodobě přitom usiluje o vstup do Evropské unie.
3. V Česku je stále ještě hodně oblíbená káva, která nese jméno této země. Přestože v této zemi se připravuje úplně jinak, a to v typické nádobě, které se říká džezva.
4. Už od dob našich dědů a babiček najdeme na každé pouti cukrovinku, která rovněž nese jméno této země.
5. Tato země nemá červený kříž, ale červený půlměsíc.

Ti, kteří se nezajímají o fotbal, jistě hned u druhého bodu odhalili, že si dnes budeme představovat Turecko.

Základní informace o Turecku

Rozloha Turecké republiky, jak zní oficiální název země, je 780 580 km2, ze které jen necelých 24 tisíc km2 leží v Evropě a zbývající část v Asii. V Turecku žije 72,5 miliónu obyvatel, národnostní složení oficiální statistiky neuvádějí, a proto se odhaduje, že 80 % obyvatel tvoří Turci, 17 % Kurdové a o zbývající 3 % se dělí Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další. 99,7 % obyvatelstva jsou muslimové.

Turecko je republika, správně je rozdělena na 81 provincií členěných dále na okresy. Peněžní jednotkou je turecká lira - mezinárodní kód TRL. Vnitropolitický vývoj byl v loňském roce značně bouřlivý. Druhé čtvrtletí roku 2007 bylo v Turecku ovlivněno volbou nové hlavy státu a s ní spojenými problémy legislativní, politické i společenské povahy. Neúspěch volby kandidáta vládnoucí AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), ministra zahraničí Abdullaha Güla, vyústil, po období silného společenského napětí, ve vypsání předčasných parlamentních voleb. Ty se uskutečnily 2. července a jasně zvítězila vládní AKP. Premiérem se stal Recep Tayyip Erdoan. V srpnu loňského roku byl ve třetím kole zvolen 11. prezidentem Turecké republiky dosavadní ministr zahraničí Abdullah Gül.

Ekonomika

Růst HDP za loňský rok se odhaduje na cca 5 %. Silnou spotřebitelskou poptávku v Turecku podporuje kromě velkého počtu obyvatel dále nízký průměrný věk, který je jen 26 let a rovněž nárůst domácí spotřeby (v posledních letech cca 8,5 % p.a.). V ekonomice stále roste podíl soukromého sektoru, který je zhruba dvoutřetinový.

Předčasné parlamentní volby a vítězství strany AKP neměly negativní vliv na ekonomický vývoj. Ihned po oznámení výsledků voleb prohlásil premiér Erdoan, že jeho strana bude pokračovat v započatých ekonomických a sociálních reformách a v procesu přistoupení k EU. Uvědomuje si totiž, že úspěch strany AKP závisel a bude záviset i na výkonnosti ekonomiky. Průmyslníci a obchodníci oceňují zásluhy AKP na hospodářském růstu a snahy o ekonomické reformy a zcela pragmaticky upřednostňují schopnou vládu strany s islámskými kořeny před sekulární opozicí, která nemá podnikatelům prakticky co nabídnout.

Pokračovalo posilování turecké liry, které je výsledkem přísné monetární politiky centrální banky a snahy snižovat inflaci maloobchodních cen (CPI) výhledově na úroveň 4 % ke konci roku 2007. Kromě toho se podařilo udržet maloobchodní poptávku na nízké úrovni, což mělo za následek snížení tempa dovozu oproti vývozu. To vytvářelo příznivé podmínky pro posilování kurzu turecké liry.

V oblasti veřejných financí vláda udržuje disciplinovanou rozpočtovou politiku. V letech 2001-2006: primární přebytek dosáhl 6% průměrného ročního HDP (7% v roce 2006). Veřejný dluh se snížil na 64% v roce 2006 z 94% v roce 2001. Došlo rovněž ke snížení zahraničního dluhu: ze 78% v roce 2001 na 51% v roce 2006 (hrubý zahraniční dluh v % HDP)

Inflace spotřebitelských cen (CPI) dosáhla v červnu a v červenci záporných hodnot (-0,24 % a -0,73 %) a v srpnu 0,02 % a snížila tak meziroční index na 7,39 %. Cíl pro rok 2007 byl max. 4 % a ke konci srpna činil index 3,13 % v porovnání s koncem roku 2006.

Index průmyslové výroby za leden – srpen 2007 činil 141,5 a oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 6,9 %. Míra využití kapacit (CUR) činila v červnu 83,5 % (červen 2006 83,1 %) a v červenci 81,9 % (červenec 2006 81,8 %).

Počet přijíždějících zahraničních turistů v období 1 – 7/2007 se zvýšil o 18,3 % a výnosy z turistického ruchu o 7,4 % v porovnání s předešlým rokem.

Míra nezaměstnanosti činila v červnu 2007 8,8 % a byla na stejné úrovni v porovnání se stejným obdobím předloňského roku. V červnu 2007 došlo k mírnému zvýšení Participation rate ze 46,8 % (leden) na 49,3 %.

Turecký vývoz za 1 – 7/2007 se zvýšil o 24,6 % a dovoz jen o 18,6 %, záporné saldo obchodní bilance se ale dále zvýšilo o 19,2 %.

Základní makroekonomické ukazatele

V roce 2003 jsou uvedeny sazby na začátku / na konci roku, za ostatní roky včetně roku 2004 je uveden průměr sazeb v průběhu roku. Pro rok 2006 jsou uvedeny sazby za červenec
Pramen: businessinfo.cz

Bankovní systém

V roce 2001 v důsledku bankovní krize a privatizace některé banky zanikly a jiné se sloučily s většími nebo jimi byly pohlceny. Ke konci roku 2005 byla v Turecku následující bankovní soustava.

• Centrální banka Turecka (TCB)
• Tři státní banky:

Ziraat Bankasi (Zemědělská banka) - m.j. pro zemědělce a státní sektor

Halk Bankasi (Lidová banka) - m.j. sociální zabezpečení

Vakflar Bankasi (Nadační banka) - m.j. pro podporu malopodnikatelů

• 19 soukromých bank s výhradně tureckým kapitálem
• 12 zahraničních bank

z toho 5 bank se zahraničním kapitálem přímo založených v Turecku a 7 poboček zahraničních bank s licencí bankovní činnosti

• Tři banky se státním kapitálem, které nepřijímají deposita:

Türk Eximbank - pouze zahraničně ekonomické a obchodní operace

Iller Bankasi

Türkiye Kalkinma Bankasi A:S

• 10 soukromých finančních institucí (nepřijímají depozita na úroky)

Zahraniční investice

Vzhledem ke geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu nabízí Turecko zajímavé podmínky zahraničním investorům. Prakticky platí, že veškeré sféry podnikání, které jsou přístupné soukromému sektoru, jsou otevřeny i pro zahraniční kapitál. Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země, poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu. Současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. Z hlediska možností zaměstnávání cizích státních příslušníků, jako vedoucích pracovníků nebo technického personálu, neexistují žádná restriktivní omezení.

Turecká legislativa nepředpisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (corporate income tax law). Pobídky pro investory se týkají zejména investic do rozvojových programů zaostalého jihovýchodu země. Jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, elektřiny apod.

Aktivní byly na tureckém trhu především nizozemští investoři, jejich investice v roce 2006 kokově vzrostly na 5,1 miliardy USD, celkové zahraniční investice ve jmenovaném roce dosáhly 17,446 miliardy USD. Podle statistiky ČNB k 31. 12. 2006 činily české investice v teritoriu 2 581 tis. USD formou reinvestovaného zisku. Koncem června 2007 Společnost Zentiva realizovala akvizici 75 % podílu v turecké farmaceutické firmě Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals za úplatu 460 mil. EUR.

Rizika

• Loňské předčasné volby a následující sestavení vlády nepřinesly zásah do ekonomiky, přetrvává však napětí na turecko - irácké hranici.
• I přes zlepšení v oblasti financování, deficit běžného účtu platební bilance zůstává vysoký (-7.9% HDP v roce 2006)
• Kolísání měny v časovém období duben až květen 2006: korekce spojená s globálním snížením rizikové averze a nadhodnocení turecké liry. Bankovní sektor však nyní odolává daleko lépe měnovým šokům než tomu bylo v případě předchozích finančních krizí (2001)

Pozitiva

• Jedinečnost polohy mezi Východem a Západem, blízkost Společenství nezávislých států a Asie.
• Ekonomiku pozitivně ovlivňuje vyjednávání o vstupu do EU, přestože jde o dlouhodobý proces. O vsup do EU Turecko požádalo již v roce 1987.
• Očekává se další snížení inflace, což může vést k poklesu úrokových sazeb. Z toho by měl těžit bankovní sektor, protože Turci zatím málo využívají bankovní služby.
• Rekordní příliv zahraničních investic.

Burza v Istanbulu

Istanbul Stock Exchange byla založena v roce 1985, tržní kapitalizace byla v říjnu loňského roku 264 mld USD (85% tvoří index ISE 100). Na istanbulské burze je kótováno cca 300 společností.

Jak investovat do Turecka

možnosti českých investorů toužící profitovat na růstovém potenciálu tureckých akcií či dluhopisů nejsou příliš rozsáhlé. Nejdostupnější jsou pro drobné investory následující v ČR registrované podílové fondy, z nichž ani jeden není zajištěný do českých korun: akciové podílové fondy ESPA Stock Istanbul (CZK), Parvest Turkey (EUR), EMIF Turkey (USD) a smíšený fond investující jak do tureckých akcií, tak do dluhopisů HSBC Turkish Convergence (EUR)

ESPA Stock Istanbul - fond investuje do široce diverzifikovaného portfolia tureckých společností, které jsou převážně kotovány na istanbulské burze.

Parvest Turkey - Investičním cílem fondu je ve střednědobém období překonávat benchmark investováním do akcií tureckých společností, nebo společností jež podstatnou částí působí v Turecku.

EMIF Turkey - fond denominovaný v USD investuje hlavně do tureckých akcií a do instrumentů na tyto akcie vázané a je aktivně spravován.

Turecké akcie i dluhopisy:
HSBC Turkish Convergence (EUR) - Do portfolia fondu jsou nakupovány především pevně úročené cenné papíry cenné papíry znějící na tureckou Liru. Dále jsou do portfolia fondu. Dále jsou do portfolia fondu nakupovány státní a institucionální dluhopisy. Podíl akciové části v portfoliu fondu je 25% - 50%.

Jako přímé investice je však dostupných i mnoho indexových produktů zaměřených na různé turecké indexy (např. ISE National 30, DJ Turkey Titans 20, MSCI Turkey Index): k dispozici je několik desítek různých druhů investičních certifikátů (indexové, diskontové, bonusové i turbocertifikáty), warrantů i několik ETF.

Budete-li mít zájem, tak vám více k těmto produktů sdělíme na poradenstvi@fondmarket.cz

Mimo tyto investice lze využít i mnohé akciové či dluhopisové fondy zaměřené na východoevropské trhy, kde má Turecko poměrně významné podíly.

A co vy si myslíte o Turecku? Máte nějaké zkušenosti s investování v této zemi? Podělte se se svými názory a poznatky v diskuzi.

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.