Fondmarket.cz

Drahá Čína

S rychle rostoucí úrovní mezd, jejichž tempo růstu se nyní pohybuje nad úrovni 20 % ročně se Čína stává pro některé zahraniční investory drahou záležitostí. Posledním větším důkazem toho bylo avízo stažení se z Číny do některé z levnější asijské země ze strany německého gigantu v oboru sportovního zboží, firmy Adidas. A co se v oblasti mezd týče, nabízí se v tomto regionu hned několik levnějších alternativ. Thajsko, Vietnam, Indie, Laos, to jsou země, které se nyní dostávají do hledáčku firem ze západního světa, které hledají místo kde by se dalo jejich zboží vyrobit co možná nejlevněji. Co však nahradí montovny levného zboží?

Čína a technologie

Asie a informační technologie

Obor informačních technologií není v Asii žádnou neznámou. Zdejším lídrem v tomto oboru však není jak by mnozí očekávali Japonsko ale Indie. V oboru IT drží Indie v současné době celosvětově 45% podíl, drtivá většina zboží a služeb je přitom určena na export, a to převážně do USA a Velké Británie. Nespornou výhodou Indie jsou jazykové znalosti místních obyvatel, angličtina je totiž v Indii druhým úředním jazykem. Tímto odpadá jazyková bariéra vůči USA a Velké Británii. Mimo tyto dvě země pak již nemá Indie ve světě větší význam, snad ještě v Japonsku, ale na zdejší trh již pomalu ale jistě dobývají čínské společnosti. Handicapu pokulhávajících jazykových znalostí jsou si čínští pohlaváři vědomi, a angličtina se již stala povinným předmětem na základních školách. Od roku 2000 do roku 2004 se sice počet anglicky mluvících studentů zdvojnásobil, v porovnání s Indií však tento počet stále budí úsměv na tváři. A dokud se v jazykové vybavenosti Číňané alespoň trochu nepřiblíží Indii, bude s největší pravděpodobností pokračovat nastolený trend expanze do Koree a Japonska. Naopak nevýhodou Indie je nedostatečná nabídka na trhu práce ( Čína v porovnání s Indií produkuje v přepočtu na obyvatele dvakrát více softwarových inženýrů) a s tím vynucený nárůst mezd v tomto oboru. V Číně se v současné době pohybuje roční výdělek v oboru IT kolem 7500 USD ročně, což je téměř třikrát více než v ostatních odvětvích.

Vzdělanost

V roce 2006 bylo v Číně 3,6 milionů absolventů vysokých škol, z toho 36.000 ukončilo doktorandské studium. V porovnání s rokem 2000 se jedná 25% nárůst.
V oboru IT, který byl v průzkumu provedeném ve vysokých školách napříč Čínou dosazen celou jednou čtvrtinou dotázaných do top 10 pozic, absolvuje ročně 800.000 softwarových inženýrů. Na 1.000 obyvatel Číny tedy připadá 0,6 softwarových inženýrů. Například ve Velké Británii, kde tento obor ročně absolvuje 27.000 studentů, je poměr 0,44 softwarových inženýrů na 1.000 obyvatel.

Číňané a internet

Co do počtu internetových uživatelů je již Čína světovou jedničkou.

Každoročně je pak v Číně zavedeno 100.000 nových internetových přípojek. Takovým nárůstem se také nemůže pochlubit žádná jiná země. Podle studie Boston Consulting Group by pak mělo mít v roce 2015 přístup k mobilnímu telefonu a internetu 87 % Číňanů.

Čínská technologická renesance

Aby se však čínský David mohl rovnat indickému Goliášovi, bude nutné urazit ještě dlouhou cestu. V současné podobě kdy je čínský trh informačních technologií z 75 % tvořen podniky s méně jak 50 zaměstnanci je prosazení se vůči indickým obrům nadlidský úkol. V Číně tvoří 10 největších společností z tohoto oboru 20 % trhu, v Indii je to pak 45 %. Čínský trh se tedy musí nutně konsolidovat, pomoc pak musí přijít i od firem mimo tento obor. Vždyť v Číně je outsourcováno jen 10 % služeb v oboru IT, v Indii pak 20 % a v USA 30 %. Čínské firmy se však mohou těšit z masivních státních investic do vzdělání a infrastruktury, nehledě na nedávno schválený plán o objemu 586 miliard USD určený k podpoře ekonomického růstu. A vzhledem k stále velkému hladu domácího trhu po technologiích po nějakou dobu také nehrozí asijská verze technologické bubliny, tak jak si ji prožil index Nasdaq 100 v letech 2000 – 2002.

Co by mohlo zajímat investora?

Nejprve několik čísel....

22 % je meziroční nárůst trhu v oboru internetových služeb
28 % je průměrná marže internetových firem ( v USA 15 %)
69 % uživatelů internetu v Číně je mladších 30ti let
316% nárůst příjmů zaznamenal internetový portál sohu.com ve třetím čtvrtletí tohoto roku
160.000 uživatelů získal za pouhých 20 měsíců portál Ooout.com koncentrující se na studenty vysokých škol
3,5 miliardy USD je očekávaný objem vyprodukovaných statků a služeb čínskými IT společnostmi
50 miliard USD je v současné době tržní kapitalizace internetových společností

Investiční příležitosti

Pro drobného českého investora je v drtivé většině případů jedinou možností investic na číském trhu podílové fondy. Jen velmi těžce však od sebe můžeme odlišit fondy investující například do společností provozující e-shopy, tzv. sociálních sítí, či společností zaměřené na vývoj nového software. Zastoupení oboru IT všeobecně v portfoliích jednotlivých podílových fondů se pohybuje v rozmezí 10 % - 15 %. S rostoucím počtem firem z IT průmyslu roste také počet investičních příležitostí. Portály jako sohu.com, baidu.com, ooout.com přitom nejsou ve velké míře závislé na příjmu z reklamy. Většinou se jedná o portály snažící se nabídnout jedinečný obsah, ovšem pro velkou masu obyvatel. Například portál ooout.com je v současné době napojený na 44 univerzit po celé zemi a nabízí produkty určené pro vysokoškolské studenty, včetně nabídek práce.

Výhodou těchto na zelené louce vznikajících firem je to, že se mohou vyvarovat chyb, které potkaly společnosti z tohoto oboru v západním světě, vybudování silné značky by tedy mělo být o poznání snažší, vždyť v kopírování užitečných věcí patří Číňané mezi světovou elitu. Zářným příkladem může být i portál ooout.com, kterému posloužil jako předloha v západním světě oblíbené facebook. Na další zdařilé čínské verze světových internetových aplikací a portálů jistě nebudeme muset dlouho čekat.
Od roku 1987, kdy byla v Číně zřízena první internetová přípojka do roku 2007 kdy byla první čínská internetová společnost kótována na New York Stock Exchange ušel čínský virtuální průmysl dlouhou cestu. Pokrok však nelze zastavit a Čína určitě bude chtít hrát na tomto hřišti mnohem důležitější roli než doposud.
Jedním z podílových fondů, v nemž jsou akcie čínských IT firem zastoupeny vice jak 10 % je ING (L) Invest Greater China, který se navíc může “pochlubit” i 19% zastoupením firem z oboru telekomunikací.

  Investice prostřednictvím podílových fondů navíc nevyžaduje velké množství finančních prostředků. Minimální jednorázové investice se většinou pohybují v řádech několika málo tisíců, pravidelné (následné) investice pak v řádech stokorun.
Před vložením prostředků do konkrétního podílového fondu ovšem doporučujeme konzultaci s odborníkem z oblasti investic, který vám navrhne investování tak aby co nejvíce odpovídalo vašim představám o rizicích a výnosech spojených s tímto krokem.

Tomáš Horák pro FondMarket.cz

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.