Fondmarket.cz

Na čtení studie si musíte zvyknout, protože vás zarazí hodně věcí. Například to,že pokud už mají Češi věnovat nějaký čas výběru a nákupu finančního produktu, tráví ho především nad volbou spořícího účtu. V průměru pak ke svému rozhodnutí, které jim přinese pár desetikorun ročně navíc, potřebují čtyři zdroje, tedy dvakrát víc než například při výběru pojistky s tisícikorunovými dopady.

Daleko smutnější na průzkumu je ovšem fakt, že se z něj ani nedozvíme, kolik času tráví typický Čech výběrem akcií nebo fondů. Protože tyto produkty jsou v rodinných portfoliích tak málo zastoupené, že se na ně ani respondenty nikdo neptá. To není výtka výzkumníkům, ale konstatování reality.

Proč jsou investiční produkty mimo centrum pozornosti studie, názorně ukázala už její první část. Téměř polovina českých domácností si nesestavuje žádný rozpočet. Z těch zbylých plánuje rodinné výdaje na více jak rok dopředu pouze špička ledovce – každá dvacátá rodina.

Přitom finanční plán, alespoň ve zjednodušené podobě, může pomoci v dosažení budoucích a především pak těch z hlediska času vzdálenějších cílů. Při absenci finančního plánu lze těžko mluvit o nějaké výraznější změně trendu v oblasti masového rozšíření investic, které počítají časové horizonty ne v měsících, ale letech.

Třetina domácností si pravidelně odkládá část příjmu. Ano, jsou zodpovědní. Ale jaká je struktura těchto úložek? Skoro polovina dotázaných odkládá peníze na běžný účet v bance, druhé v pořadí se značnou ztrátou je stavební spoření (17 %), třetí pak doma do obálky (16 %). Do podílových fondů pravidelně každý měsíc investuje jen jedno procento dotázaných, o akciích se mlčí úplně.

Přejdeme-li fakt, že polovina národa vidí v úvěru na televizi rozumnou věc a z klidu je přitom nevyvede ani záhadná zkratka RPSN (17 procent lidí umí popsat, co to je), pak za varující jsou především závěry ohledně zajištění stáří. Třetina lidí věkové kategorie 30-44 let o tomto faktu ještě vůbec nepřemýšlela. Nejčastější odpovědí na financování potřeb v důchodovém věku tak zůstává státní důchod (30 %) a penzijní připojištění (29 %). Čtěte také Češi jsou v otázkách budoucího důchodu skeptičtí.

Myšlení Čechů směrem k důchodu více poodkrývají odpovědi na otázku, jakým způsobem jsou finančně na stáří zajištěni a jakým se ještě plánují zařídít. Kategorie investic do akcií, fondů a dluhopisů byla 87 procenty dotázaných ohodnocena slovy „nemá ani neplánuje“. Jinými slovy, budete-li sedět u piva s průměrnými Čechy, tak ani ve společnosti deseti lidí nebudete mít s kým o akciích pokecat.

Pokud si myslíte, že je to tím, že Češi věří především „reálným barákům“, tak to vás zklamu taky – více jak polovina národa do budoucna neuvažuje ani s tím, že by své stáří financovala třeba prodejem nebo pronájmem nemovitosti.

 

Obecně si třetina lidí nevytváří vůbec žádné rezervy na stáří, u těch odpovědnějších pak je nejčastějším způsobem penzijní přípojištění (sedm z deseti, co na stáří myslí, má založenou smlouvu) následováno stavebním spořením. Podílové fondy, akcie či třeba nemovitosti nebyly zmíněny vůbec.

V části o znalostech finančních produktů se studie naopak věnuje investicím hned několikrát. Tak se můžeme například dozvědět, že 21 procent obyvatel nikdy neslyšelo o akciích a 39 procent pak o podílových fondech. Naproti tomu čtyři procenta rodin mají část úspor v akciích, v případě fondů je to ještě o procento méně. V uplynulých dvou letech si akcie nebo fondy pořídil vždy zhruba jeden člověk ze sta. Čtěte také Podílové fondy - je o co stát?

Možná zajímavou statistiku by přinesly odpovědi na otázku, jaké informační zdroje hrají největší roli při pořizování investičních produktů a kde jsou tyto produkty nejvíce uzavírány. Bohužel ale asi jen na západ od našich hranic. U nás nebylo respondentů, kterých by se na to dalo zeptat. Tak musíme vzít zavděk informací, že spořicí účty nejčastěji hledáme na internetu, penzijko sjednáváme v bankovních pobočkách a se stavebním spořením se obracíme na nezávislé poradce.

V otázce vztahu k riziku při investování se Češi projevili jako klasické „konzervy“. Dvě třetiny lidí dají vždy přednost nejméně rizikové investici, jen pro třetinu lidí je nejdůležitějším faktorem co možná nejvyšší potenciální výnos. A pro polovinu lidí je nezávisle na tom nejdůležitější likvidita investice. Naopak pro podvodná letadla je u nás stále potenciál – celá čtvrtina lidí by podezřele výhodnou nabídku investovat bez rizika využila.

Pro představu, jak se také testovaly znalosti finanční matematiky, může sloužit test „Pět bratrů“.

 

Závěr k těmto údajům nechť si učiní každý čtenář sám.

Zvažujete investici do podílových fondů? Nejste si jistí aktuální skladbou Vašeho portfolia? Poradíme Vám jak na to, kontaktujte nás na poradenstvi@fondmarket.cz nebo pomocí niže uvedeného formuláře.

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.