Fondmarket.cz

Finanční krize se týká obyčejných lidí, kteří  o Wall Street vědí pouze několik základních informací, rozhodně netuší nic o finančních strukturách, na nichž stojí (resp. padá) nynější finanční svět. Nově jsou nyní konfrontováni s finanční pomocí 700 000 000 000 dolarů, která by měla být poskytnuta finančním institucím.

Jak se došlo k sumě 700 miliard?

700000000000 dolarů by měla pomoci ozdravit krizí otřásané finanční instituce. Plán má za cíl vyvést až 700 miliard dolarů špatných úvěrů z bilancí bank. Jde o odhad, který leží mezi optimistickými 500 miliardami a pesimistickým jedním biliónem dolarů.

(Do vládních nákladů lze započítat navíc také výpomoc pojistnému gigantu American International Group ve výši 85 miliard, plus 29 miliard jako příslíbené vládní věno pro manželství Bear Stearns a JPMorgan Chase, a konečně 25 miliard pro hypoteční kolosy Fannie Mae a Freddie Mac.)

Jen 700 miliard nebo i víc?

Pro ucpání finančních děr je potřeba nejprve schválení zákona, který bude přesně definovat podmínky čerpání těchto peněz. Zákon pak stanoví i výši této pomoci, jakékoliv její navýšení by bylo předmětem další diskuze. Využití záchranného balíčku počítá se stropem 700 miliard dolarů, který může být vyšší pouze při schválení dalšího zákonného rámce.

Z globálního pohledu jsou odhady ztrát způsobené krizí vyšší. Například šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn řekl, že mohou dosáhnout až 1,3 bilionu dolarů.

Co řeší pomoc?

Americkou vládou bude zřízen fond, jež bude disponovat až 700 miliardami dolarů. Fond bude mít funkci konsolidační banky: bude skupovat nelikvidní investice, tyto držet do splatnosti,či je prodá s co nejmenší ztrátou. Primární funkcí pomoci je celkové zklidnění a opětovné posílení důvěry ve finanční trhy, neboť tyto cenné papíry byly vydány bankami z Wall Street a zatěžují nyní bilance většiny bank.

Zatím není zcela jasné, zda vůbec dojde k prosazení této pomoci a v takovém rozsahu. Je nyní na nejvyšších představitelích vlády (potažmo ministru financí Paulsona či guvernéru FED Bernankovi) přesvědčit kongres ke schválení balíku. To však není snadné navzdory naléhavosti a tlakům, kterým jsou zákonodárci vystavení ze stran „postižených“ finančníků, prezidenta Bushe i dalších. Varují před dalšími možnými krachy v případě neschválení této pomoci.

Kongresu se nelíbí například nemožnost odkupy zpětně přezkoumat. Dále není jasné, co se za pomoc žádá od bank– jedna z možností je získat podíly ve firmách, kterým se peníze poskytnou, s tím však navržený plán nepočítá. Podobně nejsou vyjasněny „drobnosti“ jako platy manažerů v postižených ústavech, apod.
Nyní je jisté jedno: kongresmani se s vládou zatím stále nemohou dohodnout na podmínkách této pomoci a je možné, že debata přeroste ve vážný spor. Nastavený plán se s tím, jak podokrývá detaily pomoci, přestává kromě vlády a finančníkům všem ostatním líbit. Zároveň je jasné, že „nějak“ se pomoci musí.

Proč pomáhat 700 miliardami?

Pro větší stravitelnost je plán veřejnosti vykládán tak, že pomoc je nevyhnutelná: nedělat nic by mohlo silně ohrozit penzijní spoření i další investice všech Američanů. Vláda v čele s prezidentem věří, že tato pomoc bude mnohem levnější než následky destabilizace systému.

Obyčejní lidé se ptají, proč se budou bankroty a problémy finančních institucí látat z jejich vlastní kapsy. Začíná snad v USA platit „socialismus pro velké, kapitalismus pro malé“? Skutečností je, že po těch, co nejsou ani bohatí, ani nezodpovědní, se chce, aby zaplatili za ty, kteří takoví jsou. 

Přehled příjmů vybraných šéfů finančních ústavů
(1. sloupec: rok, 2. sloupec: jméno ředitele (CEO), 3. sloupec: plat,
4. sloupec: akcie + další příjmy, 5. sloupec celkový příjem)

„Hanky Panky“ plán nastiňuje to, že na pomoci finančním trhům neprodělají američtí občané. To ovšem není přesné, protože pomoc neřeší problémové hypotéky obyčejných lidí v okamžiku, kdy přestanou být schopní je splácet. Nelze také přehlížet to, že další zadlužování USA nepomůže nikomu a důsledky takového počínání opět ponesou v první řadě prostí Američané.

S končícím volebním obdobím však lze čekat, že se přes protesty ze všech stran podaří plán na pomoc prosadit. Senátoři se již těší na domovské přípravy na listopadové volby a nemohou si dovolit vrátit se domů bez průkazné snahy o pomoc skromným portfoliím obyčejných smrtelníků, stejně jako investičních gigantů.

Jak si představit 700 miliard?

Velká čísla jsou podobně jako jiné extrémy doslova hltány médii a předkládány lidem v co nejsyrovější verzi, aby šokovaly. Pro větší „představu“, jak taková suma vypadá, lze provést určité srovnání:
- je to třetina z celkového objemu peněz, které získala americká vláda v roce 2007, včetně příspěvků na sociální zabezpečení, daně z příjmů, daň z příjmu právnických osob, a všechny ostatní příjmy
- je to cca 5 % HDP Spojených států
- je to o 140 miliard dolarů více, než bylo vynaloženo na válku v Iráku od počátku invaze
- je to o 120 miliard dolarů více, než je vydáno na dávky sociálního zabezpečení
- je to 9krát vyšší částka než objem vynaložených peněz na vzdělávání v roce 2007
- je to 2333 dolarů na jednoho Američana
- ...

Kdo za to může?

Krize hypotečního trhu postupně přerostla v úvěrovou krizi celého finančního trhu. Za hlavní příčinu je považováno více faktorů, nicméně všem se líbílo, že všichni vydělávají na všem. Ale volnost, s jakou investiční banky mohly přistupovat ke spekulativním obchodům na Wall Street (mj. s nemocnými hypotékami) bez ohledu na objem investované částky, často několikanásobně větší jak vlastní kapitál, měla za následek samodestrukční procesy.

Odpověď, kdo za současnou krizi může, se pokouší najít také američtí vyšetřovatelé. FBI prošetřuje „dvojčata“ Fannie a Fredie, pojišťovnu AIG a investiční banku Lehman Brothers. Dále se zabývá až 26 případy, které mohou být na pozadí podvodů a hypoteční krize. Dle vyjádření šéfa FBI budou stíháni mj. nejvyšší představitelé postižených firem...

Kdy to skončí?

Otázka za bilion. Na první pohled se zdá, že finanční krize si již svou daň vybrala: zkrachovaly riskující investiční banky, o jejich jakžtakž zdravé části projevili zájem konkurenti (například japonská Nomura o Lehmans Brothers), podíl v přežívší Goldman Sachs chce samotný Warren Buffett. Sami banky žádají o větší regulaci, chtějí se stát bankami komerčními, atd.

Odhadnout dopady současné toxikace trhů je však velmi složité. V současném globálním světě existují složité vazby a fungují takové mechanismy, které přelévají kapitál zpoza oceánu do Evropy a zpět velmi flexibilně. Podobně rychle se však dokáže šířit i nákaza.
Od začátku lze sledovat, že krize nemá přívlastek „americká“. Evropský usměv se pomalu křečovitě stahuje. Vysocí představitelé EU opakovaně prohlašují ,že dopady krize v Evropě nebudou hasit podobně jako Američané naléváním kapitálu do nemocných bank. Zatím je málo patrné, jak moc postižené evropské finanční ústavy jsou. Je jisté, že ty nejaktivnější banky se navzdory regulaci do riskantních obchodů pouštěly také.

Analytici hovoří také o druhé vlně hypoteční krize v USA jako důsledku neschopnosti splácet tzv. option ARM hypotéky (adjustable-rate mortgage). Opět je pouze otázkou, zda současný záchranný kruh pomůže i topícím se v těchto krátce fixovaných hypotékách. Možná pomůže, ale možná se taky nebudeme bavit o pouhých 700 miliardách...

Budoucnost teprve ukáže, jaké finanční vlnobití nás ještě čeká.

Zpracováno dle nytimes.com, marketwatch.com, financninoviny.cz

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.