Fondmarket.cz

Kdo od začátku do konce minulého roku vykázal u svého portfolia kladné zhodnocení v koruně, pravděpodobně vsadil na státní dluhopisy, drahé kovy (zlato) nebo biotechnologické akcie, případně si uložil peníze na spořicí účet nebo termínovaný vklad. Tak by se s jistou nadsázkou dalo charakterizovat investiční klima roku 2008, který po mnoha stránkách patřil k nejhorším investičním rokům za posledních několik desetiletí.

Průběh prvního a druhého pololetí však nebyl identický. Zatímco první pololetí se vyznačovalo větším poklesem akciových trhů, stagnací dluhopisových trhů, prudkým růstem cen ropy a posilováním koruny proti všem ostatním měnám, druhé pololetí přineslo drastické propady akciových trhů, výrazné rozevření nůžek mezi výkonností státních a korporátních dluhopisů, nevídaný propad ceny ropy a oslabování koruny proti většině světových měn. Spouštěčem propadu akcií, poklesu korporátních dluhopisů i cen většiny komodit se v druhém pololetí stala globální krize bankovního systému, jejíž dopad na výkonnost finančních trhů je srovnatelný s velkou depresí ve 30. letech.

AKCIOVÉ TRHY ZTRATILY V LOKÁLNÍCH MĚNÁCH ASI 40 %

Výkonnost akciových trhů v lokálních měnách se během roku 2008 v jednotlivých investičních regionech příliš nelišila. Světové, americké a evropské akcie měřené příslušnými indexy MSCI (včetně reinvestice dividend) ztratily za minulý rok 37 % až 39 % své hodnoty. Nad 42 % se přehoupla ztráta japonských akcií a o více než 45 % znehodnotily akcie z rozvíjejících se trhů. Pro investora, který akciové ztráty přepočítal do českých korun, se však naskytla „rozmanitější“ perspektiva: Díky posílení japonského jenu a amerického dolaru byla korunová ztráta menší u japonských a amerických akcií (-25 %, resp. -33 %), většího skóre ale dosáhla u evropských akcií (-43 %) z důvodu oslabení britské libry. Nejslabší korunovou výkonnost za minulý rok měly akcie z rozvíjejících se trhů (-50 %). Z pohledu národních trhů si v korunovém vyjádření vedly nejlépe marocké akcie (-5 %), zatímco na samém chvostu neúspěšnosti skončily pakistánské a ruské akcie (-72 %).

V sektorovém pohledu se při sledování globální alokace nejvíce dařilo akciím ze zdravotnictví a necyklického spotřebního zboží. V rámci podrobnějšího členění dosáhly dokonce kladného ročního přírůstku biotechnologické akcie (zhodnocení 15 % v koruně a 10 % v lokálních měnách). Na opačném pólu se ocitly akcie společností podnikajících ve finančnictví, materiálech a nemovitostech.

S propadem akciových trhů souvisí i ztráta jejich celkové tržní kapitalizace. Index S&P Global 1200, který pokrývá přibližně 70 % tržní hodnoty světových akcií, zmenšil svou kapitalizaci o 11,6 tis. mld. USD, tj. o 42 %. Podobně dopadly i jeho nejvýznamnější složky.

KORPORÁTY SE PROPADLY, STÁTNÍ DLUHOPISY VZROSTLY

Finanční krize poznamenala v druhém pololetí i dluhopisové trhy, kde se projevila jako kreditní krize. Dluhopisoví investoři utíkali od bankovních a firemních dluhopisů, jejichž výnosy do splatnosti prudce vzrostly, a uchylovali se ke státním dluhopisům a pokladničním poukázkám nejvyspělejších zemí, kde naopak výnosy spadly na minimum. V důsledku toho se extrémně zvýšila kreditní rozpětí mezi dluhovými cennými papíry s různou mírou kreditního rizika, což zamíchalo i jejich výkonnostmi. Výkonnost státních dluhopisů rozvíjejících se zemí měla podstatně větší výkyvy než výkonnost korporátních dluhopisů z USA nebo eurozóny. Korporáty z USA se v dolaru propadly více než korporáty z eurozóny v euru, nicméně v závěru roku následovala korekce těchto propadů.

Velmi dobře se po stagnaci v prvním pololetí začalo dařit státním dluhopisům vyspělých zemí. Americké státní dluhopisy zhodnotily za minulý rok v dolaru o 14 %, z toho na druhé pololetí připadlo 12 %. Zhodnocení evropských dluhopisů v lokálních měnách přesáhlo 10 % a týkalo se veskrze druhého pololetí. Necelých 8 % vydělaly v koruně české státní dluhopisy, ale opět jen v druhém pololetí. Japonské státní dluhopisy v jenu vzrostly o 4 %. O 4 % v příslušných měnách zhodnotily během minulého roku i nástroje korunového a eurového peněžního trhu, přestože ČNB a v druhém pololetí i ECB razantně snižovaly úrokové sazby.

JAPONSKÝ JEN VERSUS ISLADSKÁ KORUNA

Pohnutý vývoj nastal v minulém roce také na měnových trzích, kde se v červenci zlomily mnohé trendy. Zatímco v prvním pololetí se nejlépe vedlo české koruně, která posílila proti hlavním světovým měnám o 11 % až 20 %, v druhém pololetí zažil bezprecedentní vzestup japonský jen, jenž se stal nejvíce posilující měnou světa za celý rok. Proti české koruně posílila v druhém pololetí většina světových měn včetně dolaru a eura. Nejhůře za celý rok skončila islandská koruna, dále následovaly britská libra, jihokorejský won a jihoafrický rand. Tyto měny oslabily v minulém roce proti koruně o 21 % až 45 %. V pozadí stály makroekonomické problémy příslušných zemí.

Pololetní obrat nastal také na eurodolarovém trhu. Dolar v prvním pololetí oslabil proti euru téměř o 8 %, ale začátkem druhého pololetí změnil trend a posílil o více než 13 % (přes prosincovou korekci). Celkově dosáhlo roční posílení dolaru proti euru přes 5 %.

Ve stejné době, kdy začal posilovat dolar, došlo také k obratu na komoditních trzích. Nejmarkantněji se to projevilo na ceně ropy. Ta se nejprve vyhoupla z 95 USD za barel začátkem roku až na červencové maximum 147 USD za barel, následně prudce klesala až k hranici 40 USD za barel, kterou atakovala koncem roku. Dominantním faktorem zde bylo rostoucí riziko recese. Zlato dosáhlo rekordní ceny 1000 USD za trojskou unci v březnu, poté s velkými výkyvy nabralo klesající trend až k 700 USD za trojskou unci koncem října. V závěru roku ovšem cena zlata začala růst a směřovala k 875 USD za unci. Ve zlatě hledali investoři především bezpečné aktivum. Většina ostatních komodit sledovala trend ceny ropy: V druhém pololetí jejich ceny poklesly, i když mnohem méně než u ropy (viz také FOKUS).

ČISTÉ PŘÍTOKY MĚLY JEN PENĚŽNÍ FONDY

Rok 2008 pořádně zamíchal kartami i ve světovém fondovém průmyslu. Podle analytické společnosti EPFR Global vykázaly v minulém roce čisté přítoky investorského majetku pouze fondy peněžního trhu, z ostatních typů fondů (zejména akciových) se investoři stahovali. To ostře kontrastuje se situací v roce 2007, kdy čisté přítoky majetku vykázaly téměř všechny typy fondů. Důvodem je nepochybně extrémně zvýšená averze k riziku způsobná finanční krizí. Nechuť riskovat stále přetrvává, i když se dá ze stabilnějšího vývoje finančních trhů na přelomu roku předpokládat její mírné snížení.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 2/2009 dne 30. ledna 2009.

Další články z časopisu FOND SHOP 2/2009:
• Akcie: P/E konečně pod historickým průměrem
• Portrét: Raiffeisen-Global-Aktien
• ETF: Levnější vyhrává

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.