Fondmarket.cz

Proč vlastně vznikla hypotéční krize, která následně přešla v krizi finančních institucí, jež může mít i dopad do reálné ekonomiky?

Tato krize má počátky v letech 2002 a 2003, kdy byly v USA velmi nízké úrokové sazby. Bylo velmi výhodné si vzít např. spotřebitelské půjčky, auto na leasing, nakupovat na kreditní karty a v neposlední řadě pořídit si dům na hypotéku. Hypotéky byly často poskytovány lidem, kteří na ně neměli peníze, neboť se předpokládal neustálý růst cen nemovitostí a banky tak neměly obavy o získání prostředků zpět v případě platební neschopnosti těchto žadatelů.

Aby si banky zvýšily svou likviditu, a rozmělnily riziko, vydaly cenné papíry, kryté právě těmito nemovitostmi. Tyto cenné papíry, tzv. CDO, si nechaly od ratingových agentur ocenit. Ratingové agentury jsou placeny těmito institucemi a navíc v těchto balíčcích bylo velké množství hypoték, i když špatných, proto ratingové agentury díky tomuto velkému množství hypoték daly těmto "CDO" dobrý rating, neboť podle nich bylo riziko dobře diverzifikováno . Tyto „balíčky" byly následně prodány jiné finanční instituci, ta je prodala další instituci a tento koloběh proběhl několikrát. Tím se stalo, že tyto „balíčky" měly v aktivech téměř všechny globální banky a to především z vyspělých zemí USA, západní Evropy, Japonska, Jižní Koreje a Hong Kongu.

V letech 2004-2007 pak probíhal růst úrokových sazeb z obavy z inflace a přehřátí ekonomiky, což způsobilo, že řada lidí nebyla schopna splácet vysoké splátky a banky musely prodávat zastavené nemovitosti. A to byl kámen úrazu, neboť se zjistilo, že domy nemají takovou hodnotu jakou banky předpokládaly a banky je pak musely prodávat pod cenou, aby se dostaly ke svým půjčeným prostředkům. Tato vlna prodejů ještě snížila ceny domů a nastalo to, čemu se říká zadření trhu. A následně balíčky, které byly zajištěny těmito nemovitostmi ztratily svou hodnotu a nikdo je nechtěl ani za nízkou cenu koupit. Proto se banky, které si tyto balíčky prodávaly mezi sebou dostaly do potíží. K tomu se přidal menší objem nových hypoték, zvýšení úrokových sazeb na mezibankovním trhu, za které si banky mezi sebou půjčují peníze, snížení ekonomické aktivity atd.

Velmi dobře je vznik krize popsán dvěma britskými komiky zde a zde.

Jak velkým majetkem disponují fondy peněžního trhu?

V České republice má spousta lidí uloženy peníze na fondech peněžního trhu a proto tento typ fondů má u nás největší objem majetku. Je to dáno konzervativností českého investora. Celkový majetek fondů peněžního trhu činil k 30.6.2008 přes 107 miliard Kč (na druhém místě jsou další málo rizikové zajištěné fondy s 65 miliardami Kč).  Např. největší český fond Sporoinvest má téměř 150 tis. podílníků a majetek přes 35 miliard Kč. Tyto fondy jsou velmi konzervativní a lidé byli při investicích ujišťováni, že kurz prakticky neklesá pouze mírně roste. Přišla však finanční krize, která následovala hypotéční krizi v USA, avšak již s celosvětovým dopadem. Při současných propadech se investoři ptají co se to děje? Proč kurz klesá a já přicházím o výnosy a často i o část vkladů?
 

Pojďme si říci kam fondy peněžního trhu investují prostředky podílníků?

Tyto fondy ukládají peníze podílníků na vysoce úročené termínované vklady, nakupují státní pokladniční poukázky s krátkou dobou splatnosti (obvykle 3měsíční), dále státní a firemní dluhopisy, a také podílové listy jiných dluhopisových fondů. A právě ceny dluhopisů finančních institucí, které jsou v portfoliu velkou měrou zastoupeny, klesají. Investoři jsou tak nyní ochotni dát méně prostředků za daný dluhopis než je jeho nominální cena. V této ceně se odráží nejistota, zda příslušná finanční instituce, jež dluhopis vydala, jej bude moci v budoucnu splatit. Tato nejistota je nyní vysoká a ceny firemních dluhopisů (především dluhopisů finančních institucí) klesají. Ale nejen to, klesají i ceny státních dluhopisů v rozvíjejících se zemích, kam Česká republika patří. Investoři berou totiž region střední Evropy jako jeden celek a pod vlivem problémům Maďarska utíkají z tohoto regionu zpět ke státním dluhopisům v USA, jejichž ceny rostou.

Jakou výkonnost mají fondy peněžního trhu záleží na tom, jaký podíl mají v portfoliu fondu dluhopisy finančních institucí, případně zkrachovalých islandských bank a investiční banky Lehman Brothers. Dluhopisy Lehman Brothers byly oceněny na 20 % nominální hodnoty a ocenění dluhopisů islandských bank se pohybuje taktéž kolem této úrovně. Znamená to, že při investici fondu 100 tis. Kč do těchto dluhopisů dostane fond nazpět 20 tis. Kč.

Největší český fond Sporoinvest ze skupiny Investiční společnost České spořitelny má v portfoliu obě problémová aktiva a to dluhopisy Lehman Brothers (1,06 %) a Landsbanki (1,09 %) a podíl dluhopisů finančních institucí přesahuje 30 % majetku fondu. Pioneer Sporokonto, ze skupiny Pioneer Investments, banka UniCredit Bank (bývalá Živnobanka), má v portfoliu rovněž větší množství dluhopisů finančních institucí (více než 40 %) a v jejím portfoliu je i dluhopis Landsbanki Islands (3,1 %), zbytek tvoří dluhopisy ostatních firem, státní dluhopisy a pokladniční poukázky. Portfolio KBC Multi Cash ČSOB Cap. obsahuje více než 40 % dluhopisů finančních institucí, mezi nimi i dluhopisy islandských bank Kaupthing a Landsbanki Islands (cca 2 %). Zbytek tvoří české státní dluhopisy a vklady u zahraničních bank. IKS Peněžní trh PLUS má největší podíl ve státních dluhopisech a státních pokladničních poukázkách, kde má více než 50 % majetku. Avšak i on má částečně zainvestováno v dluhopisech korporátních a potažmo finančních institucí (cca přes 20 %). V portfoliu se taktéž vyskytuje dluhopis Landsbanki Islands. ČPI - OPF Peněžního trhu je velmi konzervativní fond, přes 60 % tvoří státní dluhopisy, dluhopisy měst a krajů a státní pokladniční poukázky, firemní dluhopisy pak tvoří 40 % portfolia a dluhopisy finančních institucí 10 % majetku fondu. Fond nemá žádné dluhopisy krachujících finančních institucí. Podobně je na tom i nejkonzervativnější fond na našem trhu KB Peněžní trh, který investuje pouze do korunových státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek. Zbytek fondu tvoří likvidní bankovní vklady. ING IM Český fond peněžního trhu má v portfoliu přes 50 % dluhopisů finančních institucí a 3,36 % mají dluhopisy Landsbanki Islands. Dále má v portfoliu další dluhopisy firem a 17 % majetku tvoří státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a bankovní vklady.

Co by se muselo stát, aby fond peněžního trhu zkrachoval, a jsou fondy peněžního trhu pojištěny?

Fondy jako takové pojištěny nejsou, mohou však být garantovány cenné papíry, jež jsou v portfoliu fondu, např. státní dluhopisy nebo státní pokladniční poukázky. Jsou dvě možnosti jak může fond zkrachovat. Buď by musely padnout všechny instituce, jejichž dluhopisy jsou v portfoliu, zpravidla to je portfolio 30 až 40 velkých zahraničních nebo domácích finančních ústavů např. ING nebo České spořitelny. Také by musely zkrachovat velké firmy jako ČEZ nebo RWE, a v neposlední řadě by se musel dostat do platební neschopnosti český stát, popřípadě další evropské státy, jejichž dluhopisy tvoří podstatnou součást portfolií fondů.

Další variantou, při které by investoři dostaly méně peněz než tam vložily by byla situace masivních odprodejů podílových listů, při které by fond musel prodávat dluhopisy značně pod nominální cenou, poněvadž je nyní dluhopisový trh značně zamrzlý. Ale např. Sporoinvest má majetek v hodnotě zhruba 35 miliard Kč (dále na např. ČSOB MultiCash CZK má 28 miliard Kč), proto pro případné odkupy mají zatím prostředků dost. Otevřený podílový fond nesmí mít dlouhodobě nižší majetek než 50 miliónů Kč, proto doporučuji nakupovat spíše větší fondy.


Máte nějaké doporučení pro investory těchto fondů v současné době?

Investoři do fondů, jež dosáhli záporných výnosů by neměli panikařit a pokud nebudou potřebovat své prostředky v horizontu měsíců, nevybírat. Fondy obsahují státní dluhopisy, které budou splatné, firemní dluhopisy, které budou také splatné, musely by zkrachovat desítky institucí a firem obsažených v portfoliích fondů. Navíc ti co vydrží budou odměněni, současný výnos do splatnosti dluhopisů v portfoliích fondů (které se pohybují od 3 do 18 měsíců) je 5 % a výše. Takový výnos lze očekávat v horizontu jednoho roku až dvou let. Řešení však nelze příliš zobecnit je třeba postupovat individuálně, na základě profilu investora, celého jeho portfolia a životních potřebách.


A nakonec investoři v současné době jistě ocení radu, kde najít aktuální informace o fondech?

Na to se mně klienti často ptají: "proč nejsou kurzy aktuální, ale několik dní staré"? Je to dáno zákonem. Ze zákona jsou kurzy fondů zveřejňovány až dva dny po datu jejich výpočtu a to kvůli zamezení spekulací s prodeji a odkupy podílových listů. Proto i na stránkách přímo investičních společností nebo i na pobočkách bank Vám dnešní kurz neřeknou, ale dva dny starý, např. zde .

Zjistit aktuální (dva dny staré kurzy) kurzy můžete, buď přímo na stránkách investičních společnosti, nebo na stránkách finančních serverů, ale reklamu všem finančním serverům opravdu dělat nechci. Zmínil bych proto jen některé např. www.kurzy.cz, www.ifondy.cz, www.mesec.cz nebo stránky asociace pro kapitálový trh ČR www.akatcr.cz (i zde jsou dva dny staré kurzy). V případě odkupu podílového listu však odkupujete za aktuální kurz, pouze jej budete znát až o dva dny později. Např. při dnešním velkém propadu (24.10.08) půjdete prodat své podílové listy do banky, tam Vám je investiční společnost prodá za dnešní aktuální kurz (do které bude promítnut dnešní propad), ale vy ten kurz (stejně jako všichni ostatní) budete znát až v úterý 28.10.08.

Dotazy týkající se nejen fondů peněžního trhu můžete Michalovi zasílat na mail: zhanel@kzfinance.cz, případně jej telefonicky kontaktovat od pondělí do pátku a to od 8:00 do 18:00. Otázky můžete taktéž zasílat pomocí níže uvedeného kontaktního formuláře nebo pomocí www.fondmarket.cz/online-poradna/

Diskuze

V diskuzi nejsou žádné příspěvky.